William Shakespeare citáty

anglická, 1564 - 1616

Citáty (155)

Když honit Lásku chceš, jak stín se Tobě míhá. Ji hoň a Tobě uletí, však prcháš-li Tě stíhá..


Když honit Lásku chceš, jak stín se Tobě míhá. Ji hoň a Tobě uletí, však prcháš-li Tě stíhá...


Když jsou dva na koni, jeden musí sedět vzadu.


Když máme lepší, dobrý důvod padá


Když se o ně ucházíme, jsou ženy anděly.


Když temné síly svádějí nás k pádu, často si berou pravdu na pomoc. Získají si nás poctivostí v malém, a když jde o vše, přerazí nám vaz. (Macbeth)


Kolikrát voláme ke spáse nebe, když snadno můžeme spasit sami sebe. Osud nám dává směr a my se - jistě z hlouposti - motáme na stejném místě. Co brání nám pozvednout se do vyšších sfér?


Krása tkví v oku pozorovatele.


Křehkosti,tvé jméno je žena.


Kupu hvězd z něj udělej, rozhoď je po nebi, až zkrásní tak, že svět se zamiluje do noci a přestane už vzývat žhnoucí den.


Láska je dým, jak vzdech se rozplyne, láska je plamen, který v očích žhne, láska je moře vyplakaných slz, láska je šílenství,...


Láska je jako děcko, touží po všem, co má na očích.


Láska není cit, který se mění, když narazí na překážky nebo se poddá sotva, že změnu tuší.


Láska se nemění každou hodinou či dnem, ale trvá celý život. A jestli se mýlím, nikdy jsem nic nenapsal a nikdy se nestalo, že se dva lidé milovali.


Láska se ve mně rozlévá jak moře, tak velká je a hluboká. Čím víc jí dám, tím víc jí mám. Je nekonečná.


Lidé by měli být, čím se zdají. A kteří tím nejsou, neměli by se tím ani zdát.


Má láska tváří tolik, že vlastně není nic než karneval.


Minuta bez tebe je mnoho dní.


Mír kážeš s mečem v ruce? Tragédie


moje svedomie pozná tisíc jazykov a každý jazyk hovorí iný príbeh a každý príbeh tvrdí,že som lotor


Moudrost a dobro se zlu jeví zle a sprostotě se líbí sprostota. (Albany, IV. 2. 36–37) Král Lear / King Lear


Moudrý je ten, kdo mluví pravdu.


Muž s jazykem nemá cenu, když jím neoblomí ženu.


Mužské, ty poznáte až po letech. Jen potrava jsme do těch jejich panděr. Zhltnout nás hned, a když nás mají po krk, krknou a je to.


Nabyl jsem dojmu, že lidé nejsou dílem přírody, ale nějakého břídila - tak zpackané a ohavné bylo lidstvo v jejich podání.


Namítám pane, že ač to zní směle, pobaví nejvíc, co je neumělé. Až jejich hra do prázdna vyzní zcela, zničí jen to, co vyjádřit snad chtěla. Jen ať to kazí – k smíchu bývá přeci, když umírá to, co se rodí v křeči. (V. 2. 513–518) Marná lásky snaha


Naše pochybnosti sú zradcovia. Bránia nám, aby sme sa odvážili niečo vyskúšať, a často pre ne prehrávame tam, kde sme mohi byť víťazmi.


Nebylo dosud filosofa, který by nemohl trpělivě snášet bolení zubů.


Největším mrháním jsou promarněná nadání a nevyzkoušené nápady.


Nelze vidět sebe, jen obraz sebe v čemsi mimo nás.