Marina Lvovna Stěpnova

Marina Stepnova · pseudonym

ruská, 1971

Populární knihy

Nové komentáře u autorových knih

Bezbožná ulička Bezbožná ulička

Výborná kniha, zaujímavý príbeh, trochu smutné, ale dá sa to prežiť. Chvíľu mi trvalo zvyknúť si na autorkin štýl písania, ale nakoniec sa to poddalo.
Gracian1964


Lazarovy ženy Lazarovy ženy

Nebudu chválit jazyk a styl románu, protože to už udělali čtenáři přede mnou, ale líbily se mi stejně tak. Ty, kteří se Lazarovy ženy teprve chystají číst, upozorním, že autorka je velkou milovnicí retrospektivy a všelijakých vsuvek, takže pokud vy ne, bude vás tahle kniha štvát od začátku do konce. :-) Jelikož Marina Stěpnova někde v půlce knihy zmiňuje, že dvě z vedlejších postav jsou její rodiče (a časově by to vycházelo), zkusila jsem lehkým proklepnutím internetu zjistit, zda je to pravda. Potvrzení jsem sice nenašla, zato jsem se dozvěděla, že autorka na románu pracovala pět let a věnovala hodně času přípravě, aby informace odpovídaly realitě.... celý text
strana1-100


Lazarovy ženy Lazarovy ženy

Plnotučný moderní román postihující život několika ruských generací, zejména osudy žen, které si poradí s těžkostmi života i mužského světa každá po svém. Román o zmařených, potlačených i naplněných touhách, román pěkně realistický, místy i krutý. Na pozadí turbulentních ruských dějin dvacátého století, kde člověk neznamenal buď vůbec nic a bylo možno volně s ním nakládat jako s majetkem, nebo byl z nějakého důvodu téměř zbožštěn. Přesně v duchu rčení, že Rus je buď nevolník, nebo šlechtic, nic mezi tím. Do toho trošku ruského fatalismu a víry až mystiky ... a trošku atomových a vodíkových bomb. Svět a země velkých kontrastů. Podle mého výborná ruská současná literatura, autorčin styl mi připomíná Ljudmilu Ulickou.... celý text
mol378



Lazarovy ženy Lazarovy ženy

Knížka se mi četla neskutečně těžko, kdyby jsem si ji nedala do výzvy, tak ji odložím. Až na posledních stránkách jsem začala chápat, kdy dojde k odskoku v ději do minulosti pro objasnění proč a trochu se začetla. Nikdy víc.... celý text
Teruberu


Lazarovy ženy Lazarovy ženy

Jé, tak tohle byla nádhera. Knihu jsem četla trošku déle, ale to jenom proto, že jsem si ji šetřila, četla jsem pár stránek denně. Neskutečně krásně promyšlený děj, který na konci zaklapne, jak poklice na hrnec. Kniha začíná v roce 1985 a vrací se téměř o sto let zpět. Postupně procházíme celým stoletím. Všechny odbočky spolu souvisí. Lidočkou kniha začíná a s Lidočkou se loučíme. Kniha je napsaná opravdu krásným, květnatým jazykem. S chutí si ji určitě zase někdy přečtu.... celý text
makyla