Cha Ťin

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Ha Jin · pseudonym

čínská, 1956

Populární knihy

Čekání na Lina
Čekání na Lina
Rekviem za Nanking
Rekviem za Nanking

Nové komentáře u autorových knih

Čekání na Lina Čekání na Lina

„Vetsinu knih posilam po precteni dal, ale tuhle si nechavam, prestoze i kdyz vzdalena spolecensky i lokalitou, tak me hodne zasahla. Samozrejme vnimate ten celospolecensky kontext, ale nakonec je to vzdycky o lidech. A Lin byl proste ukazkovej hajzl.“... celý text
— Twoo

Čekání na Lina Čekání na Lina

„Knížka ze života v Číně nedávné. Docela mě to dostalo, příběh o chlapíkovi, který se snažil 18 let rozvést a nakonec to dopadne tak, že už je na všechno pozdě - na lásku i na život. Jestli jsme měli hroznej pocit z nesvobody za totáče, tak tohle je teprve hukot.“... celý text
— Radimka

Rekviem za Nanking Rekviem za Nanking

„Přiznám se, že o událostech v Nankingu jsem dosud nevěděla zhola nic. A tak jsem minimálně z tohoto důvodu ráda, že se mi kniha dostala do rukou. Z hlediska tématu bylo pro mne Rekviem za Nanking velmi obohacující a v něčem i objevné. Styl psaní je takový pozvolný, kniha plyne pomalejší tempem, což ale vůbec nevadí, nějak se mi to tu hodilo. Spíš než jako jednu nabitou dějovou linii mi tento příběh připomínal sled epizod, které postihovaly dívčí univerzitu a místní lidí během japonské okupace. Autor líčí nejen útoky, vraždění či znásilňování čínských obyvatel, ale i to, jaký dopad to třeba mělo dlouhodobě z psychického hlediska i na zahraniční zaměstnance z misií, kteří pomáhali čínským uprchlíkům. Možná by se mohlo zdát, že některé události jsou popisovány poněkud odosobněně, ale nemyslím si, že je to na škodu. Líbí se mi, že autor naopak píše dost střízlivě. Z nějakého důvodu nedovedu přesto hodnotit na plno, momentálně neumím popsat, proč. Nicméně pokud by vás lákala nějaká beletrie zaměřená na válečné události, o kterých se u nás třeba tolik nemluví či nepíše, tak tohle mohu doporučit.“... celý text
— sgjoli

Čekání na Lina Čekání na Lina

„Mentalitě hlavních hrdinů tak úplně nerozumím a u podobných příběhů, které mě vlastně ani moc nebaví, jen kroutím nechápavě hlavou. Inu "jiný kraj, jiný mrav". Knihy asijských autorů čtu zřídka (většinou volím poslech při jiné činnosti, četbu bych asi nedala) a to jen proto, abych věděla, zda jsem této literatuře náhodou už nepřišla na chuť. Musím opětovně zkonstatovat, že zatím se tak nestalo. To, co hlavní hrdinové zažívají i jejich mentální nastavení, je ryze čínská záležitost, to nebudu komentovat. Na literárním stylu nevidím nic výjimečného ani nadstandardně krásného. Za mě tkví největší přínos knihy v tom, že po jejím přečtení cítím velkou spokojenost s tím, kde žiji, je to přímo hřejivý pocit :-). Tohle jediné mi podobná četba dává, ale to vůbec není málo! Toto je taky jediný důvod, proč knihu doporučím číst - pokud se právě náhodou v naší krásné zemi necítíte dobře, přečtěte si tohle... ;-). Už toho nechám, asi je vidět, že mé hodnocení u takové knihy nelze brát úplně vážně ;-), toto není literatura pro mne, takže nebudu příběh velebit ale ani hanět a v hodnocení jdu zlatou střední cestou :-).“... celý text
— Dela111

Rekviem za Nanking Rekviem za Nanking

„Řada lidí v těžkých dobách čte knížky, které jim umožňují danou situaci lépe zvládnout, nabízejí optimistický pohled do budoucna či alespoň chvilkové zapomenutí na to, co se děje. Trochu jim závidím, protože to mám přesně naopak. Ne, nemyslím si, že by se u mě projevovaly masochistické sklony. Jen prostě potřebuji vše analyzovat a pochopit... i když jsou věci, které pochopit nejdou. Člověk, řečený Homo sapiens, je nejkrutější živočišný druh na naší krásné planetě. Tato temná stránka je skrytá v každém z nás, bez ohledu na národnost a kulturní prostředí. Japonce dnes považujeme za velmi kulturní národ, vyznačující se pro Evropany neobvyklou zdvořilostí. I oni se však nejednou v historii projevili jako barbaři a krutovládci. O jednom z nejhorších masakrů, znásilňování žen, zatýkání a ponižování, jichž se japonští vojáci dopouštěli na čínských civilistech, pojednává tato kniha. Hlavně první část obsahuje množství popisů různých krutostí, takže příliš nedoporučuji číst před spaním. Zároveň zde však najdeme opačnou stránku – obrovskou obětavost a odvahu při péči o tisíce uprchlíků, zejména žen a dětí, jež se uchýlili do tzv. Bezpečné zóny města Nanking. Bohužel poté, co akutní nebezpečí pominulo, projevuje se i mezi zachránci únava, rozčarování z toho, co se nepovedlo, a navíc kritika ze strany těch, kdo v době války v Nankingu ani nebyli. Jedna z hlavních postav (a současně skutečně existující postava), "Minnie" Vautrinová vlivem těchto událostí volí předčasný odchod ze života. A život dalších postav je navždy poznamenán. Nejdojemnější mi připadala scéna v závěru knihy, kde se vypravěčka An-ling setká poprvé – a bohužel naposledy – se svou snachou a vnukem... v Japonsku, v zemi nepřítele, neboť syn An-ling to prostě cítil jinak a potají se oženil s Japonkou Micuko. Člověk se neubrání myšlenkám, že takové věci se dějí stále a že není nic smutnějšího, než když válka rozbíjí rodiny, v nichž by za normálních okolností vládla láska a porozumění. V některých pasážích kniha zabíhá až do přílišných detailů, i když popisy krajiny a celkové atmosféry jsou působivé a pomáhají čtenáři lépe si představit pro nás exotické prostředí. I když nedávám plný počet hvězdiček, doporučuji knihu každému, kdo rád čte válečné romány či se zamýšlí nad dějinami lidského rodu.“... celý text
— BabaJaga11

Přejít na knížky autora