Achilleova píseň přehled

09.04.2024

U všech zpracování Trojské války mám problém, že se vždycky ve všech těch králích a hrdinech začnu ztrácet. To samé se mi přihodilo i u tohoto knižního zpracování. Achilleova píseň je zajímavá tím, že známý příběh podává z trochu jiné perspektivy.
Trochu divné mi přišlo zasazení homosexuální linky, respektive perspektivy, v které byla podána. Z toho, co se dá z některých antických autorů vyčíst to vypadá tak, že žena je dobrá na zachování rodu, ale skutečná láska je možná jen mezi muži. A součástí samotného vojenského výcviku bylo, že je žádoucí, aby se mezi vojáky vytvořily intimní vztahy, protože při boji za "milence" podá voják "lepší výkon". Takže to usilovné skrývání vztahu mi přišlo jako trochu násilná úlitba současným trendům.
Naopak potěšilo, že Odyssea konečně někdo představil jako bezpáteřní svini, ale celkově mě kniha nijak zvlášť neoslovila. Prostě ukázkový průměr.

04.04.2024

(SPOILER) Nádhera. Tuhle knihu jsem si tak moc zamilovala! Po dlouhé době jsem zažila ten pocit, kdy se nemůžu dočkat co bude dál a musím furt číst, ale zároveň se bojím, že kniha brzo skončí, a proto se snažím číst pomalu. Slovy nejde popsat jak moc na mě tahle kniha zapůsobila. Tak nesmírně laskavá, hřejivá, objímající, dojemná kniha. Koupila jsem si ji, když jsem se loučila s Řeckem, kde jsem půl roku žila a vracela jsem se zpátky domů. I proto má pro mě nevyslovitelnou hodnotu, protože mi připomíná můj život a zážitky z té doby. Avšak i kdybych si ji koupila až tady v Česku, stejně bych si ji zamilovala. Autorka píše nesmírně čtivě a lehce. V málo slovech řekne mnoho. Teď po dočtení mám v sobě ohňostroj emocí, které nejsem ještě pořádně schopna zpracovat a věřím, že v myšlenkách se ke knize budu vracet ještě hodně dlouho. Samozřejmě, i když jsem věděla, jak to skončí, stejně jsem to četla dál s tím, že jsem doufala v něco jiného, protože jsem si ty hlavní postavy tak moc zamilovala. I když musím uznat, že konec knihy je takový příjemně poklidný, vše je tak, jak má být a zanechal ve mně velký pocit lásky, uspokojení, naděje a vděčnosti. Knihu jsem četla v originále, proto nemohu hodnotit překlad. Ráda bych však ke konci ještě zmínila pár svých oblíbených citátů z knihy, které když jsem si přečetla, tak ve mně pořád zůstaly:
"I am made of memories."
"If you have to go I will go with you."
"Philtatos"
"There are no bargains between lions and men. I will kill you and eat you raw."
"He is half of my soul, as the poets say."
"In the darkness, two shadows, reaching through the hopeless, heavy dusk. Their hands meet, and light spills in a flood, like a hundred golden urns pouring out the sun."
"Perhaps it is the greatest grief, after all to be left on earth when another is gone."

A moje nejoblíbenější: "I feel like I could eat the world raw."

Co na to dodat. Byla to horská dráha pocitů a nesmírně dobrého čtení. Jsem moc ráda, že jsem knihu našla a mohu ji jen doporučit. Opravdu.

PS: ano, jak tu někdo psal, že Patroclus je Achillova pata; ano, na to jsem myslela celou dobu čtení knihy.