Otcové a děti přehled

Otcové a děti
https://www.databazeknih.cz/img/books/55_/5571/bmid_otcove-a-deti-jCj-5571.jpg 4 112 112

Vrcholný autorův román řeší generační spor ruských otců, příslušníků liberální šlechty, a dětí na počátku druhé poloviny minulého století. Jeho ústřední postavou je nihilista Bazarov, typ „nového člověka“, racionalisty, který zavrhuje všechny předsudky, ruší zásady a neuznává tradice, jež otcové měli za svaté. Autor tuto postavu představuje na konfliktech s lidmi uznávajícími otcovské tradice, především pak s bratry Kirsanovovými, romanticky orientovanými aristokraty.... celý text

Literatura světová Romány
Vydáno: , Odeon
Originální název:

Otcy i deti , 1862


více info...

Můj komentář

Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Otcové a děti. Přihlašte se a napište ho.


Komentáře (16)

jopp
06.11.2022 4 z 5

V doslovu jsem se dočetla, že román má odrážet politické změny v Rusku v 19. století...? Tak to jsem teda nějak nepochopila :)
Podle mého jde o krátký román ruské klasické literatury, který se zabývá vztahy mezi lidmi v soudobé společnosti. Každý si tam najde svoje adekvátně svému věku. Před 20 lety by mě zaujaly kotrmelce postav týkající se romantických vztahů, dnes jsem si až bolestně připomněla svoji úlohu rodiče- vypiplat, obětovat se a pak jen čekat, zda se potomek ke mně bude znát :)

bosorka@
30.09.2022 5 z 5

Četla jsem na základě českého filmu s J. Kačerem, který mne kdysi nadchl. Kniha je hodně jiná a jinak krásná. Turgenev je génius popisnosti venkovských okamžiků a citlivých tónů mezilidskosti. Krásná literatura.


ivolginswife
03.07.2022 5 z 5

(SPOILER) Turgněv je fantastický spisovatel a Otce a děti podle mě právem považoval za své nejlepší dílo. Jak zde již všichni psali, ta knížečka je milá a vtipná a skvěle se i kvůli své délce čte (nechápu, milí páni profesoři, proč není na seznamu maturitní četby).
Navíc mimo samotným Turgeněvem spíše zamýšlený politický spor monarchistů a demokratů, kvůli kterému ostatně poté odešel ze Sovremenniku, se dá brát i klasicky jako ukázka mezigeneračních sporů a nedorozumnění (protože tím stejnak většina politických potyček je) a dostává tedy jistou nadčasovost nebo něco na ten způsob...
Co se týče samotných postav, tak Bazarov je narcista, který si myslí, že objevil svatý grál a je ochoten své příliš vysoké ego bránit do roztrhání. Má ale i svoje momenty lidskosti, či měli bychom snad říct slabosti a zželí se mu nakonec i svého největšího soka. Kdyby byl jen trochu víc svině (Verchovenský, dívám se na tebe), tak ho zastřelí, protože na to měl ostatně plné právo a nic by se mu nestalo. Také obtěžoval ženu otce svého (bývalého) nejlepšího kamaráda, což ovšem nebyla slabost, ale seladonství a dokazování si něčeho, co není (přitažlivý).
Arkaša je chudák, co se nechal strhnout Bazarovovou iluzí chytrosti a revolučních myšlenek, že ho začne ve všech názorech kopírovat, ale posléze zjistí, že to vlastně není to, co by chtěl, a ty "romantismy" se mu vlastně docela zamlouvají.
Pavel Petrovič, tedy pán, který už měl být dávno mrtvý, ale z mrtvých povstal ("Smočil si čelo kolínskou vodou a zavřel oči. Jeho pohublá krásná hlava, osvětlená jasným denním světlem, ležela na bílém polštáři jako hlava mrtvého... Vždyť také mrtvý byl.") snad jen Bazarovu ku zlosti. Ne, opravdu, to to mám brát jako umělecký prostředek, metaforu, že on, jakožto postava představující starou dobu romantismů je již mrtev? Stejně jako Bůh a všechny ideály?
Honorable mentions: Víťa Sitnikov. Můj osobní favorit a oblíbenec, v příběhu nemá žádné odůvodnění, proč se vůbec objevuje, je otravný jak kurděje a hloupý, že to bučí, ale sám o sobě si myslí, jaký není pokrokový, že chlastá někde po pajzlech a umí dvě slova francouzsky. Miluji ho.

všechny komentáře

Související novinky (0)

Zatím zde není žádná související novinka.


Citáty z knihy (0)

Zatím zde není žádný citát z knihy.


Kniha Otcové a děti v seznamech

v Právě čtených1x
v Přečtených168x
ve Čtenářské výzvě11x
v Doporučených6x
v Knihotéce86x
v Chystám se číst90x
v Chci si koupit16x
v dalších seznamech4x