Mapy smyslu: Architektura přesvědčení přehled
Jordan B. Peterson
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/475955/bmid_mapy-smyslu-archiketura-presvedceni-7E1-475955.jpeg
5
8
8
Lidé různých kultur i dob si vyprávějí mýty a příběhy. Čím to je, že tato vyprávění mají tak podobnou strukturu? Co to vypovídá o lidské mysli, morálce i o světě vůbec? Jordan Peterson ve své první knize (1999) zkoumá spojitost mezi tím, co nám moderní neuropsychologie říká o mozku, a tím, co je obsaženo v rituálech, mýtech a náboženských příbězích. Mapy smyslu jsou prací, která spojuje neuropsychologii, kognitivní vědu a freudovský i jungovský přístup k mytologii a vyprávění, a buduje mnohovrstevnatou teorii, která moudrost a smysl obsažené v mýtech zprostředkuje kritické mysli moderního člověka.... celý text
Literatura naučná Psychologie a pedagogika
Vydáno: 2023 , ArgoOriginální název:
Maps of Meaning: The Architecture of Belief , 1999
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Mapy smyslu: Architektura přesvědčení. Přihlašte se a napište ho.
Komentáře (1)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Mapy smyslu: Architektura přesvědčení v seznamech
| v Právě čtených | 1x |
| v Přečtených | 9x |
| v Doporučených | 3x |
| v Knihotéce | 10x |
| v Chystám se číst | 43x |
| v Chci si koupit | 34x |
Štítky knihy
mýty a legendy kognitivní vědy myšlenkové mapy neuropsychologie
Autorovy další knížky
| 2019 |  12 pravidel pro život. Protilátka proti chaosu |
| 2023 |  Mapy smyslu: Architektura přesvědčení |
| 2021 | Řád není všechno: 12 dalších pravidel pro život |
Dlouho jsem toužil si přečíst opus magnum člověka, kterého si tolik vážím, takže jsem si pořídil jeho knihu v angličtině.
Co J. Petersona přivedlo k této knize a jejím tématům byla otázka, kterou položil sobě (ale i všem) na začátku a předestřel svému otci v dopise na konci knihy. Jeho otázka zní, jak a proč lidé budují mýty a příběhy a k čemu slouží, když k empirickému popisu světa patrně nikoli. Ti, co sepsali příběhy o mezopotámských a egyptských bozích nebo také bibli, nebyli vědci toužící po přesném popise přírodních jevů.
Je to právě v této knize, kde je tak podrobně psáno o narativech, o jejich nezbytnosti pro kultury a jedince.
Pravdu, jakou ji známe (na otázku: co je a není?), není jediná, nýbrž přece existuje (při nejmenším je vnímána, ať už nevědomky) jiná, a to morální, mytologická (na otázku: co má a nemá být? Co mám dělat?). Je to právě skrze tu morální pravdu, jíž lze jasněji pochopit činy a mýty našich dávných předků.
Je těžké se po přečtení Map smyslu dívat na svět jinak.