Pobřežní cesta přehled
Raynor Winn
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/455678/bmid_pobrezni-cesta-4Fl-455678.jpg
4
172
172
Teprve před několika dny se Raynor dozvěděla, že její manžel Moth trpí nevyléčitelnou nemocí. A k tomu právě přišli o dům a s ním i o práci. Nezbývá jim skoro nic – ani čas. A tak se rozhodnou vydat na pouť dlouhou tisíc kilometrů. Chtějí projít Jihozápadní pobřežní cestu, která vede po anglickém pobřeží, ze Somersetu přes Devon a Cornwall až do Dorsetu. Putují přímořskou krajinou, po útesech mezi mořem a oblohou a v batozích si nesou jen to nejnutnější. S každým krokem, každým dalším setkáním a potížemi, jimž musejí čelit, se z prosté pěší výpravy stává životní pouť. „Náš svět se měnil, jeho okraje bledly, jak nás cesta vedla mezi mořem, skalami a oblohou. Jako bychom postupně splývali s divočinou a cesta, kterou jsme kráčeli, jako by nás nesla úplně jinam.” Popis jejich putování je až brutálně upřímný. Raynor a Moth mají často hlad, nemají se kde umýt, ostatní se od nich s nedůvěrou odvracejí. Zároveň si ale stále dokážou uvědomovat krásu okolní krajiny. Jejich cesta je zároveň cestou k sebeuvědomění, k čirému prožitku těch nejzákladnějších věcí, k naději. Raynor a Moth jsou manželé ve středním věku, kteří ve Walesu provozují rodinnou farmu. Tu společnými silami opravili a vychovali zde své děti. Kvůli špatné investici ale ze dne na den o všechno přijdou a ocitnou se bez domova. Jen několik dnů nato se dozvědí, že Moth trpí vzácným degenerativním onemocněním. Když přemítají, co si počít, vzpomene si Raynor na knihu, kterou kdysi četla, a manželé se spontánně rozhodnou jít pěšky podél jihozápadního anglického pobřeží – značenou cestu dlouhou asi tisíc kilometrů. Za poslední peníze si koupí použitý stan a dva batohy a prostě vyrazí. Celou dobu musí vyžít pouze z osmačtyřiceti liber na týden.... celý text
Literatura světová Romány Cestopisy a místopisy
Vydáno: 2020 , KazdaOriginální název:
The Salt Path , 2018
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Pobřežní cesta. Přihlašte se a napište ho.
Komentáře (53)
Nedočetl jsem posledních pár stránek. Neustálá opakovačka. Dojdou do městečka, v kavárně daj čaj, vyšmelí jídlo, prohodí s někým pár slov a jdou postavit stan. Věřím, že se to někomu může líbit, je to takové romantické, lehce vtipné, ale já čekal víc.
Zaujaly mě popisy změn přírodních podmínek, počasí, pobřeží a další. Smysl cesty - vyrovnat se s novou životní situací, s nemocí partnera, ztrátou majetku a všech životních jistot. Průběh cesty, neustálý boj s nepřízní počasí, hladovění, nekonečná únava. Dala by se vyjmenovat řada dalších překážek. Nedovedu si představit podobnou cestu. Nachodila jsem se po horách hodně, ale vždy jsme věděli, kde budeme nocovat, ať ve stanu nebo pod střechou. Jde o cest plnou lásky a vyrovnávání se s novou životní situací. Budu hledat v knihovně další knihy autorky, snad se dovím pokračování životní cesty.
Související novinky (1)
Knižní novinky (45. týden)
01.11.2020
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Pobřežní cesta v seznamech
| v Právě čtených | 6x |
| v Přečtených | 210x |
| ve Čtenářské výzvě | 27x |
| v Doporučených | 15x |
| v Knihotéce | 100x |
| v Chystám se číst | 155x |
| v Chci si koupit | 32x |
Štítky knihy
anglická literatura putování divočina Cornwall nevyléčitelně nemocní pěší turistika anglické romány
Pobřežní cesta
Autobiografická knížka od Raynor Winn mi byla doporučena jako překrásná, nádherná a obohacující. Ze všech sil jsem se snažila ji jako takovou vidět, ale… Celá kniha by se vešla do docela pěkného článku třeba ve 100 + 1, vždyť se tam pořád dokola opakují stejné věci! Zmokli jsme, uschli jsme, foukalo, díváme se na vlny, křičí racci, potkáváme nějaké lidi, kupujeme si instantní nudle, rýži, tuňáka v konzervě, karamelové tyčinky a želatinové bonbóny. Svátečně si dopřáváme masovou taštičku (skutečně se ničím jiným neživili!), vyžebráme horkou vodu v hospodě, hledáme plácek pro stan.
Nedokázala jsem se ubránit dojmu, že nějaká podstatná informace v knize chybí. Padesátiletí lidé nemají ani jediného přítele, který by jim pomohl v těžké chvíli, jakto? Jsem si jistá, že každý máme takové přátele, kteří by nám pomohli v nesnázích, kdyby na to přišlo, stejně jako my jsme připraveni pomoci jim, budou-li to potřebovat. Co za člověka nemá ani jednu živou duši, která by ho nechala pár týdnů či měsíců u sebe bydlet? Proč si paní nemohla najít práci? Třeba za pokladnou nebo jako pomocnice v hospodě? Pochopím, že někdo to nechce, nechce mít práci a být uvázaný na jednom místě, ale pak se nemůže litovat, jaký je chudák, že musí krást jídlo v obchodě.
Nemůžu si prostě pomoct, autorka mi byla vrcholně nesympatická, takže se omlouvám všem, komu se kniha líbí, neberte si moje hodnocení osobně, prosím :)
Dvě hvězdičky dávám za docela pěkné popisy pobřeží.