Bůh je mrtev, nic není dovoleno přehled

25.05.2024

Kniha Bůh je mrtev. Nic není dovoleno filozofky, publicistky, esejistky a překladatelky a do roku 2023 vysokoškolské pedagožky Terezy Matějčkové (*1984) byla oceněna cenou Magnesia Litera za publicistiku. Shrnuje její texty psané v letech 2022 a 2023 pro Týdeník Echo, takže je to různorodá směs esejí, recenzí a rozhovorů, z nichž některé mě zaujaly více, některé méně a na několik jsem jaksi asi neměl tu správnou mozkovou kapacitu, což je v pořádku, nemohu rozumět všemu a všechny autorčiny myšlenkové pochody pochopit a taky ne vše mě zajímá stejně jako ji.
Je tu mnoho témat a aktuálních otázek (rodina, gender, svoboda, rychlost, únava, transmoderna, neschopnost vymanit se z frází, covid a co nám přinesl, feminismus, soumrak otců, infantilní doba, klima, technologie, média, sociální sítě aj.), je to kniha podnětná a možná i rozčilující; a přiznávám, že na pár textů jsem neměl trpělivost, ale mnohé jiné jsem si naopak užil a vychutnal. Celkově se mi více než eseje a zamyšlení líbily rozhovory s mnoha zajímavými osobnostmi (mj. s Peterem Trawným, Janem Faktorem, Barbarou Schmitzovou, Virginií Despentes a dalšími) a recenze (Mezi světy Juli Zeh a Simona Urbana, Trotl Jana Faktora, Ve jménu Metody Juli Zeh, Jaký život je hoden žití? Barbary Schmitzové, kterou Matějčková později přeložila a která právě vyšla v Karolinu, Milý kreténe Virginie Despentes, Hodiny Iana McEwana, Zničit Michela Houellebecqa, Homo faber Maxe Frische aj.).

Kdybych měl počítat argumentační fauly, tak by mi nevystačily prsty na rukou, i kdybych měl ty ruce tři. Taky je vtipné, jak se autorka v knize staví do role nějakého disentu, jako by chudák bojovala proti názoru většiny. Ale jinak tleskám, že se jí podařilo sepsat takový "nothingburger" plný obecných, nenapadnutelných a taky prázdných frází.

"Pohlaví je reálné"? No nepovídejte, to ani nikdo nezpochybňuje.