Vnučka
Bernhard Schlink
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/488487/bmid_vnucka-QK1-488487.jpg
4
162
162
V roce 1964 se na festivalu mládeže ve Východním Berlíně do sebe zamilují studentka z Východu a student ze Západu. On jí pomůže utéct, vezmou se. Teprve po její smrti se sedmdesátiletý Kašpar dozví, co mu jeho žena Birgit celý život tajila: před útěkem porodila dceru a nechala ji v NDR. Kašpar udělá to, co ona vždycky chtěla, ale nedokázala – hledá ji. Pátrání se stává cestou do minulosti a setkáním s ranami a jizvami, které zanechala NDR, převrat v roce 1989 a přizpůsobení se Západu. Když dceru najde, žije provdaná v neonacistické národovecké komunitě na venkově. Její čtrnáctiletá dcera Sigrun je šťastná, že do jejího života náhle vstoupil dědeček, stejně jako on má radost z vnučky. Ale jeho svět je pro ni stejně cizí jako ten její pro něj. Může se s ní sblížit?... celý text
Přidat komentář
Knihy německého spisovatele Bernharda Schlinka mám opravdu ráda. Ač se nejedná o žádné lehké, povzbudivé čtivo, vždy mě jeho knihy nějakým způsobem zasáhnou. Vnučka je autorovou nejnovější knihou, která vypráví příběh starého muže, který po smrti své manželky zjišťuje, že ji vlastně neznal. Kniha je rozdělena na několik částí, přičemž v první části sledujeme okamžik, kdy Kašpar nachází tělo své mrtvé manželky. Ve druhé části se vydává hledat svou nevlastní dceru, a zjišťuje, jak špatný život měla.Ve druhé části se vydává hledat svou nevlastní dceru, a zjišťuje, jak špatný život měla.
Vnučka je příběh o jednom muži, jeho osudové ženě, která mu celý život lhala. Kniha se mi líbila, ale byla náročná, bolestivá. Prostřední část knihy se nepatrně vlekla, ale začátek a závěr byl ve skvělém tempu. Autor do knihy nejen zahnul zajímavé charaktery, ale také se zaměřil na dobu a politické okolnosti, o kterých jsem doposud nečetla.
Ačkoliv jsem celou knihu fandila Kašparovi, po přečtení doslovu jsem si uvědomila i jeho chyby a slabost. Rozhodně tuto část v knize nevynechejte, jelikož pak dostanete na příběh zcela nový pohled.
Opět hezká kniha od mého oblíbeného autora.Barvitě vylíčené rodinné vztahy,smysl pro pořádek a německý nacionalismus...
Vyborne napsana kniha, ktera me svym tematem strhla a prekvapila. Neonacisticke vesnice v byvalem NDR bylo tema, se kterym jsem se setkala poprve. Zaroven doslov na konci me privedl k dalsimu zamysleni, jak se divat na hlavniho hrdinu.
Autorův opatrný a velice subtilní styl zde překročil jistou hranici a z obavy o lidské nitro postavy byly místy až neživoucí. Je to velmi křehká kniha, ovšem za mě nepřekonala jeho předchozí a to jsem trochu čekala.
Po knize Předčítač od Bernharda Schlinka jsem byla přesvědčená, že i jeho další knihy se mi budou líbit. Nemýlila jsem se. Vnučka je kniha plná mezilidských vztahů a emocí, a to já v příbězích ráda vyhledávám.
Kašpar a Birgit, dva mladí lidé, kteří se potkají na festivalu mládeže ve Východním Berlíně. Zamilují se. On je ze Západu, ona z Východu. Kašpar pomůže Birgit utéct a spolu začnou nový život. Teprve po její smrti Kašpar zjistí, že Birgit měla dceru, kterou nechala v NDR. Rozhodne se, že ji vypátrá. Podařilo se mu to, dokonce zjistil, že už je dědečkem. Má to však jeden háček. Jeho vnučka žije v neonacistické komunitě na venkově a jejich životy jsou diametrálně odlišné.
V první části knihy se dozvídáme, jaké to bylo žít ve stejné zemi, ale přitom tak jiné. Prožíváme první lásky a vztahy a touhu být spolu. V druhé části se Kašpar seznamuje se svou vnučkou, vzájemně si hledají cestu jeden ke druhému a snaží se pochopit jeho způsob života.
Najdete tu spoustu vážných témat, které Vás mohou oslovit a zasáhnout. Je tu láska, mateřství, mezilidské vztahy, hledání sama sebe. Jaké to je začít nový život, kdy se cítíte jako cizinec, i když jste v podstatě ve stejné zemi. Podíváme se tu na problémy po roce 1989. Jak to bylo pro koho těžké přizpůsobit se novým situacím. Tím, že jsme si u nás prošli obdobnou historií, jsem dokázala pochopit lidské pocity, a i některé situace, jak se s novou situací snažili vypořádat.
Kniha mě dokázala šokovat. Když jsem četla o neonacistické komunitě, nevěřila jsem svým očím, jak také lidé mohou žít. Bylo to pro mě něco nového a nepochopitelného.
Ještě o něco více mě bavila druhá část knihy, když se Kašpar blíže seznamoval s vnučkou. Bylo mi s nimi tak dobře, že bych se nejraději ponořila do knížky a ráda bych oba dva osobně poznala. V příbězích mám ráda, když se v něm objevují knihy. Tady jich byla spousta, také se zde často mluvilo o hudbě, a to jsem si moc užívala.
Knížka o odhalování tajemství, o vztazích, emocích a hledání sama sebe. Donutí k zamyšlení a možná i uvědomění si některých vlastních chyb. Pokud rádi čtete o lidských osudech, rozhodně je přesně pro Vás.
Štítky knihy
německá literatura Německo komunismus adopce Německá demokratická republika společenské romány neonacismus prarodiče a vnoučata německé romány
3,5/5 - hodnocení
Ke knize mne přivedla zajímavá anotace, která poukazovala na sféru novodobých německých národních socialistů, o které jsem toho příliš nevěděla a už vůbec jsem netušila, že se jedná o celkem rozšířená uskupení, která se vyznačují různými hodnotami a zejména činy.
První část knihy byla velkým zklamáním, zejména kvůli hlavní protagonistce- Birgit - která byla jednou z nejnesnesitelnějších postav, o kterých jsem kdy četla. Její nerozhodnost a sobectví byly do nebe volající. V závěsu jí asistoval její manžel Kašpar, kterémužto autor propůjčil velice příhodné jméno. Jeho filozofie spočívala v mottech “žít a sloužit” a “proboha ať se jen nikoho nedotknu”.
Druhá část byla zajímavou sondou do života jeho nevlastní vnučky a střetu dvou naprosto odlišných světů. Jejich debaty a filozofické dialogy byly velmi dobré.
Třetí část je vyústěním části druhé, přičemž jako postava s největšími “koulemi” v knize, se ukazuje býti vnučka Sigrun. Tato část mi také připomněla knihu Vzdělaná a jakousi snahu vymanit se z komunity a nalezení svébytné cesty.
Tato kniha má mnoho společného s autorovým nejslavnějším dílem - Předčítač.
Kašpar byl v mnoha ohledech tím mladým chlapcem, který se zamiloval do Hanny a celý život se od ní nedokázal odpoutat. Birgit mi ale v mnoha ohledech přijde jako mnohem strašnější postava, nežli byla Hanna, která sice využila nerovného postavení ve vztahu s náctiletým hochem a za války páchala zvěrstva, přesto jste její chování dokázali pochopit, tím samozřejmě nechci nic z toho, co spáchala, ospravedlňovat! Birgit ale ničila životy lidí okolo sebe naprosto systematicky a jejím hlavním zájmem byla jen ona samotinká.
Hlavním tématem autorovy prózy je opět zejména německé vyrovnání se s kolektivní vinou za druhou světovou válku. K čemuž přibývají taktéž motivy prostředí a výchovy nové generace.