Beren a Lúthien
J. R. R. Tolkien
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/521896/bmid_beren-a-luthien-652982417ff11.jpg
5
97
97
Pán prstenů série
Výpravný příběh Berena a Lúthien přivádí čtenáře zpět mezi lidské, elfské i trpasličí obyvatele Tolkienovy Středozemě. Autor tento příběh osudové lásky napsal už v roce 1917, po návratu z bojišť první světové války. Během dalších let příběh doplňoval a přepracovával, ale jeho jádro zůstalo nezměněno: láska mezi smrtelným mužem Berenem a nesmrtelnou elfkou Lúthien, vztah, kterému Lúthienin otec nepřál, a proto Berenovi uložil nesplnitelný úkol - aby připravil temného pána Melkora Morgotha o drahocenný silmaril. Vydaný text z existujících verzí, tištěných i netištěných, prozaických i veršovaných, pečlivě zrekonstruoval Tolkienoův syn Christopher, a legenda o Berenovi a Lúthien může poprvé vyjít v úplné podobě i s komentářem, který ukazuje její proměny.... celý text
Literatura světová Fantasy
Vydáno: 2023 , ArgoOriginální název:
Beren and Lúthien , 2017
více info...
Přidat komentář
Původně jsem chtěl napsat, že ze tří kratších knih, které pomáhal dávat synátor dohromady, je tato nejlepší... ale pak jsem se dostal k veršovaným pasážím. Podobné texty mi obvykle nevadí, ale formu AABBCCDD... mám rád ze všeho nejméně a působí na mě rušivým dojmem. Všechno okolo je jinak super a cením, že nám Christopher poskytl i další tatíkovy texty.
Samostatný příběh Beren a Lúthien je pěkně napsaný a hodně se mi líbil a bavil mě. Verše jsem spíše přeletěl, ty mě nikdy moc nebraly. Celkově je kniha povedená i po grafické stránce. A pro Tolkienovy fanoušky rozhodně povinností.
Od Tolkiena zlé dielo ešte nevyšlo. Beren a Lúthien je jedno z diel, ktoré dával dokopy jeho syn. Znova sa vraciame do času, keď po Stredozemi behal mocný Morgoth, Sauron bol ešte v plienkach, elfovia sa skrývali v Gondoline a ľudská rasa si hľadala svoje miesto.
Beren a Lúthien je príbeh o láske, ktorá prekonala nekonečno útrap, kým dostala svoj pokoj. Autor ukazuje čitateľom, ako sa príbeh vyvíjal, a je tu hneď niekoľko verzií príbehu. Samozrejme, je tam kopa autorových poznámok, ktoré vysvetľujú zmeny a ako sa samotný príbeh vyvíjal. Som nesmierne rád, že neustále vychádzajú doplnkové príbehy Stredozeme.
"A tuto sudbu si zvolili, tak aby, ať by na ně čekal jakýkoli zármutek, zůstaly jejich osudy spojeny a jejich stezky společně vedly přes hranice světa."
Velmi symbolicky editoval Christopher jako poslední právě tento příběh. Životní příběh jeho rodičů. A udělal jako vždy zatraceně dobrou práci.
(Argu zase fuj! Čekali jsme na to jak dlouho a oni tam pak ani nedají mapku a nasekají milión tiskových chyb...)
Westu hál. Ferðu, Beren, Lúthien, J.R.R., Christopher, Ferðu.
Samotný příběh je neuvěřitelně nádherný, kouzelný, romantický,v některých částech děsivý, celkově dobrodružný o lásce,odvaze, sudbě.
Čtení příběhu ve verších bylo pro mě neskutečným čtenářským zážitkem a to nejsem čtenářem ani znalcem poezie.
Tahle kniha je prostě nádherná.
Další z řady knih rozšiřující nádherný svět Středozemě. Podobně jako předešlé svazky, které vydal smrti svého otce vydal Christopher, je i tato kniha soupisem všeho, co kdy JRRT o dané problematice napsal.
V knize tak najdeme několik verzí příběhu Berena a Lúthien, stejně tak jako poznámky k příběhu a doplňující texty, kterými Christopher Tolkien "uvádí do problematiky".
Co musím pochválit a vyzdvihnout je překlad. S těmi veršovanými pasážemi si dali překladatelé Filip Krajník a Martin Světlík opravdu práci a výsledek je více než skvělý. Pánové, tleskám vám! Krásná práce!
Krásný příběh o lásce a odvaze. Bylo krásné opět se ponořit do světa elfů a celé Středozemě. Na začátku jsem trochu bojovala s předmluvou a stylem psaní, abych se zorientovala znovu ve všech postavách a faktech, ale jako vždy to stojí za to. Bonus knihy opět krásné ilustrace.
Velkolepý příběh o lásce, odvaze a dobrodružství. Je velká škoda, že tento monumentální počin v řeči vázané nedovedl Tolkien do jedné finální a vše obsahující verze. Jako ostatně spoustu jiných věcí, které psal.
Samotný veršovaný příběh je naprosto skvostný a pokud by kniha obsahovala pouze jej s krátkou předmluvou bylo by to asi na plný počet. Dobrodružství, romantika, akce všechno zabalené do krásného a imaginativního balíčku. Bohužel pro běžného čtenáře je tato kniha podobně jako třeba Pád Gondolinu spíše jakýmsi kompilátem různých verzí příběhu napsaného různou formou a doplněného komentáři o tom, jak (a případně proč) se v čase měnil. Pro velkofanoušky Tolkiena nutnost, pro mne to bylo až příliš rušivého balastu.
Touto knihou zřejmě s Tolkienem skončím s tím, že Hobit a Pán prstenů jsou geniální díla. Silmarillion velmi specifická kniha pro úzkou skupinu fanoušků a ostatní knihy sestavené Christopherem Tolkienem spíše seskládané útržky opatřené komentáři. Bohužel tohle asi nedokážu plně docenit.
Nádherně zpracovaná kniha, nebýt Christophera Tolkiena tak bychom mnoho děl J.R.R. ani neznali nebo nepochopili. Velice se klaním tomu, že zasvětil svůj život otcovu dílu a tomu jak moc chtěl aby svět pochopil každý aspekt vytvořeného světa, každou postavu....nejsem nijak velkým fanouškem poezie, ale tady se i básně četly neuvěřitelně dobře a za to asi musím poděkovat překladatelům. Prostě dokonalé dílo :)
Vlastně nevím, jak, bych knihu měla hodnotit. Nemůžu dát plný počet bodů, protože jsem se prostě místy ztrácela v příbuzenských vazbách, jménech i místech. Ale na druhou stranu chápu, že když jsem se neprokousala Silmarillionem, tak nemůžu čekat zázrak. Verše jsou ale krásné. Tolkienova fantazie je fenomenální.
Pre skalného fanúšika samozrejmosť. Nič nové to však neprináša. Príbeh je už známy z predchádzajúcich diel, preklad veršovanej verzie však príjemne potešil (aj keď som originál nečítal), takisto aj niektoré pôvodné pojmy a názvy zo starších textov ako aj Christopherove poznámky na margo.
Čekání je u konce Ale kniha a příběh mi nedal o moc více než v Silmarillionu.
Za mě je dobře, že se změnil původní příběh v nový s účastí Saurona.
Ale i tak je pro mě příběh Berena a Lúthien vrchol Tolkienovy tvorby
Nie nadarmo vraj ide o najromantickejší príbeh z Tolkienovej tvorby. Krásny, smutný, občas aj uštipačne humorný (napr. v scéne, kedy Beren odpovedá Thingolovi na otázku, kde má silmaril).
Preklad je fajn, grafické spracovanie nádherné. Dobrou pomôckou je aj menný zoznam na konci knihy; niektoré postavy alebo miesta sa v jednotlivých verziách príbehu o Berenovi a Lúthien objavujú pod rôznymi názvami.
Huan bol super a vlkodavy mám zasa o niečo radšej.
Celkovú atmosféru knihy dokresľoval aj Summoning, ktorý som pri čítaní počúval.
Již poměrně dlouhou dobu se nikterak netajím tím, že příběh Berena a Lúthien je mým zdaleka nejdražším z Ardy. Vlastně již od prvého přečtení Silmarilionu. Je to po mém soudu naprosto neuvěřitelný příběh, který v plné šíři ukazuje možnosti, nevídané možnosti, fantastické literatury. Je to příběh ukazující, jak hluboké utrpení a sebeobětování může v říši Elfie trýznit její obyvatele. Opravdu, ten pohled je naprosto neuvěřitelný.
Celek příběhu, který je čtenáři předkládán je zkrátka famózní, jeho konec svou tragičností a krásou, a ono je tam opravdu obé najednou, se může rovnat snad jen Mistrovi a Markétce a objemem daleko předčí jakkoliv tragické příběhy shakespearovského střihu. Neomezuje se totiž na realitu, překračuje jí a tím překračuje míru tragédie obsaženou v žitém (a jemu podobném) světě.
Nadto mám příběh rád z několika dalších důvodů. Jedním z nich je existenční propojení autora a jeho díla. Jindy proponent smrti autora, zde nemohu to propojení ignorovat. Tolkien pracoval na jeho zdokonalování desetiletí – část, podstatnou část svého života mu věnoval. A co víc, věnoval mu i svou smrt. Beren John a Lúthien Edith. Na tom je cosi neuvěřitelně mystického.
Příběh navíc v plnosti ukazuje podstatu Tolkienovy tvorby a podstatu Ardy. Na tu narážíme již v úvodu Silmarillionu, v Ainulindalȅ. Hudba Ainur. Podstatou Tolkienova světa je hudba. Bůh tvořil slovem a vytvořil náš nekouzelný svět, budiž. Eru tvořil písní a vytvořil svět kouzel. Je cosi rouhačského na této Tolkienově idee, pravda? Proč o tom mluvím? Nu protože je to píseň, je to zpěv, co provází Berena v osobě Lúthien, nejdokonalejší postavě Silmarillionu. Píseň zde opět ukazuje moc, které se jí na Ardě dostalo. Je to píseň, nic jiného, co poráží Morgotha Bauglira, Temného nepřítele světa.
Nu a také ten příběh mám rád pro jeho estetickou krásu. A víte, co je esteticky nádherné? Zpěv Leithian. Neříkám, není to nijak zvlášť vysoká poesie, to asi ne. Ale je to krásná, ohromně krásná poesie. Je to zajímavé, od autora Pána prstenů, toho "třísettisici-slového monstra", by člověk skoro nečekal, jak skvěle bude vládnout slovem v poesii. Osobně si myslím, že poesií (a je to příznačné vzhledem k postavení písně v jeho díle) dokázal popisovat lépe. Jeho sloh občas působí... fanoušci prominou... poněkud pateticky. V Pánovi prstenů je to obzvláště časté, ale i zbytek jeho díla takový občas je. Důvodem patrně bude, že Tolkien psal poesii, i když psal prózu. A to co si v poesii dovolit lze, v próze vždy dokonale nesedne. Mám rád jeho Legendu o Sigurdovi a Gurdún, mám rád jeho Artušův pád a mám rád, velice rád, Zpěv Leithian obsažený v této knize.
Chtěl bych tu několik pasáží básně opsat. Ale bylo by to snad zbytečné, nedovedl bych si ani vybrat, co přesně sem cpát a co ne. Místo toho ještě jedna, možná trochu naivní, úvaha. Editor (míněn Christopher Tolkien) nám podává, tak jako třeba v Pádu Gondolinu, nejen příběh, ale celou jeho historii. Od jeho prvopočátku. A ten mě zajímá. Je to úplně, ale úplně jiný příběh. Nu a nepřekvapí, že v něm mne nejvíce zaujal Tevildo (tedy kromě celkové grotesknosti příběhu – je sice silně pohádkový, ale obrovské kočky a jejich kuchyň v čemsi připomenou Alenku v říši divů – a ta je taktéž silně groteskní), který se později promění v Thȗ a ten později v Saurona. A právě o tuto pozoruhodnou událost v historii děje mi jde. Když je Tevildo připraven Huanem o Morgothův dar, pronese vypravěč toto: "neměly kočky již nikdy žádného pána ani přítele a jejich hlasy jsou jen práskáním a vřískáním, neboť jejich srdce jsou nesmírně osamocená, zahořklá a naplněná zklamáním". Povšimněte si, je zde vyslovena svého druhu předpověď, věštba. Již nikdy více nebudou mít kočky hlas. Melkorova kletba je o něj připravila. A autor tuto kletbu naplnil. Kočky se z příběhu a světa Ardy vůbec, tímto okamžikem vytrácejí, nemohu nám již nikdy víc nic sdělit. Morgoth Bauglir ukázal svou moc, sahající přes příběhy, knihy a celá desetiletí.
Až mi slza ukápla, ehm hned v prologu.
Nádherný příběh, nádherný překlad. Zpracování předčilo má očekávání, až mám chuť všechny knihy odložit, ponořit se opět a na dlouhou dobu pouze do příběhů pana Tolkiena.
Co dodat, i kdyby to mělo nějakou chybu, nikdy bych ji nepřiznala, sobě ani druhým, o to lepší, že nemá. Děkuji.
Někteří čtenáři vyjadřují v komentářích mírné zklamání z toho, že kniha nepřináší k příběhu Beren a Lúthien, tak jak ho už známe, nic nového. S tím rozhodně nesouhlasím, protože to hlavní, co přináší, je básnická síla výrazu. Některé reflexivní pasáže, třeba ta, jak se Beren loučí s Beleriandem při pohledu na Anflauglith a v tušení smrti v Angbandu, jakož i mnohé jiné, jsou prostě skvostné. Skvostný je celý překlad básnické části, za to dlouhé čekání to opravdu stálo! Některé strofy jsem si četl nahlas a vychutnával jsem si je jako literární bonbónek. Škoda, že nemáme možnost rovnou porovnat s originálem, ale chápu, že by tím kniha neúměrně narostla. Druhou věc, kterou kniha přináší, je vývoj příběhu od v podstatě pohádkového Příběhu o Tinúviel, zarámovaného Ztracenými příběhy (kde se Tolkien pokusil pozoruhodně propojit své budoucí legendárium s anglosaskou Británií), přes básnický Zpěv Leithian a shrnutí v Quentě a v Quentě Noldorinwa až po verzi, jak ji známe ze Silmarillionu. Souhlasím s tím, že editor Christopher tuhle návaznost jednotlivých fragmentů občas nepodává dostatečně zřetelně a srozumitelně, nicméně vývoj je jasný. Jak řekl sám Tolkien, nemá tu jít ani tak o nahrazení a definitivní předělávky, jako spíš o rekonstrukci vývoje příběhu, jak se mohl odehrávat a předávat v mnoha lidských myslích a vyprávěních napříč generacemi (s. 11-12). S tím rozdílem, že zatímco v lidové slovesnosti se většinou hrdinské eposy časem zjednodušují v pohádky, tady je to přesně naopak. Od pohádky až k tomu nejsložitějšímu, nejvrstevnatějšímu a nejsilnějšímu příběhu, jak jej známe ze Silmarillionu. Ano, tato poslední verze je úplně nejlepší, ale i ta cesta k ní je nesmírně obohacující a oživující. A části, které se dochovaly ve verších, jí dávají o to větší sílu. Chybičkou na kráse knihy je absence mapy, nicméně použil jsem vloženou mapku ze Silmarillionu a s pomocí poznámek na konci, které vysvětlují občasné starší verze zeměpisných názvů, jsem se zorientoval. Jinak mám čím dál tím silnější pocit zklamání z toho, že nejslavnější Hobit a Pán prstenů tak trochu ukradly Tolkienův čas a pozornost nad dokončením Prvního a Druhého věku, a tedy díla, které bylo pro něj nejpodstatnější. Takže je velká škoda, že se musíme prodírat fragmenty, ale i tak má tato "literární archeologie" něco do sebe. Není to úplně zadarmo, chce to spolupracujícího čtenáře. A čím větší dřina, tím občas i dlouhodobější čtenářský zážitek. Nicméně teď už máme vše podstatné z Tolkienova legendária přeloženo a rád bych se těšil třeba i na jeho převyprávění Béowulfa, Bitvy u Maldonu nebo jiné další exkurzy do anglosaské literární historie.
Jsem rád, že kniha po letech odkladů a změn konečně vyšla. Vyplatilo se počkat neboť Martin Světlík odvedl na překladu ústředních básní excelentní práci. Překlad roku bez nejmenších pochybností!
"Ať přítelem jsi, nebo protivníkem,
ať elfem věčným, nebo smrtelníkem,
či démonem snad, jemuž Morgoth velí,
zlý osud stihne všechny, kdo by chtěli
mám upřít silmaril, a neochrání
je ani zákon, přízeň, zaklínání,
ni božská moc, ni hordy pekelné,
neb Fëanorův syn zná právo své.
Kouzelný klenot, trojí drahokam,
po právu patřit může jenom nám."
Čekal jsem 5 let(!), pět let od oznámení českého překladu, pět let odkladů, pět let změn překladatelů..
Ale konečně jsem se ke konci roku 2023 dočkal..
Nemohu říct, že jsem zklamaný, asi si za to můžu i sám, ale rok za rokem odkladů jsem si sám vybudoval k Berenovi a Lúthien téměř vztah alá "Vichry Zimy "
O to mě ve výsledku mrzí, že nemůžu dát 5*, i když nebýt šílených očekávání bych i dal, ale asi jsem se těšil až moc na něco co bylo ve výsledku parádní, opět překrásně napsané, detailně popsané, ale bohužel nic přelomového na co bychom u Tolkiena byli zvyklí, rád bych řekl, že třeba zase příště, ale nevím kolik toho u nás ještě od legendy fantasy může vyjít
Kvalita textu je opět výborná a i ten český překlad ústřední básně se povedl. Nějakou tu výtku bych ale měl k celkové koncepci a i určité roztříštěnosti. Taky chybí již tradiční mapka, to je velká škoda. Jasně, trpaslíci a elfové nosí ty mapy v hlavě, ale co my, obyčejní smrtelníci?
Je to ve své podstatě jeden z nejsilnější a nejbarvitějších příběhů ze všech, ale bohužel Tolkien ho nebyl schopen dotáhnout do nějaké ucelenější románové podoby jako třeba Húrinovi děti. Zbylo jen spousta střípků a dlouhá báseň. Kdo četl příběh o Berenovi a Lúthien v Silmarillionu, ten bude možná lehce zklamán z toho, co najde zde. Dějové rozšíření samotného prozaického příběhu ze Silmarillionu tu prakticky nenajdete. Je to spíš o nelehké genezi příběhu.
Ta ústřední básnická skladba je ale vynikající, skoro škoda, že nevyšla samostatně bez těch prozaických vsuvek. Závěrem tak musím lehce s lítostí konstatovat, že pro mě zůstává příběh ze Silmarillionu asi tím nejucelenějším a nejlépe zpracovaným podáním příběhu Berena a Lúthien, i když ta báseň je skvostná a je to určitě aspirant na překlad roku. Doporučuji.
Autorovy další knížky
| 2006 |  Společenstvo Prstenu |
| 1991 | Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky |
| 2007 | Návrat krále |
| 2006 | Dvě věže |
| 2007 | Húrinovy děti |
Výzva 2024 - Kniha poprvé vydaná v ČR/SR v posledním čtvrtletí 2023.
Byl to rozhodně zajímavý pohled na vývoj jednoho z nejhezčích eposů a příběhů v Silmarillionu - o lásce jedné nesmrtelné k jednomu smrtelníkovi. A vlastně taky o tom, jak se celý příběh vyvíjel a měnil verzi za verzí - nejprve se promění kočičí zámek v sauronovu temnou věž, jak postupně v dalších a novějších verzích mizí všechny nenasytné a obludné kočky, z kočičího prince Telvida se stává Thû a dále následuje Nekromant a ještě později Sauron...
Jo, tenhle vývoj mě fakt bavil. Jediné, u čeho jsem trpěl jako Beren zajatý a zotročený v kobkách Tol-in-Gaurhothu, byly veršované pasáže. Z úcty k autorovi se je vždy snažím nějak přelouskat, ale v půlce mi vždycky dojde dech. A chuť pokračovat. A tak přeskakuji. Zkrátka: nemám to rád. Šlus. Za to jediné srážím jedinou hvězdu.