Karel Poláček

Přidat do oblíbených Koupit knihy

česká, 1892 - 1945

Populární knihy

/ všech 51 knih
Bylo nás pět
Bylo nás pět
Vyprodáno
Vyprodáno
Podzemní město
Podzemní město
Hráči
Hráči

Nové komentáře u autorových knih

Okresní město Okresní město

„Tak konečně jsem ho (Okresní město), já ostuda, přečetla. A to jsem krajanka! Ale všechno zlé pro něco dobré, zamlada bych si knížku tolik neužila. Děj se odehrává v Rychnově nad Kněžnou - rodném městě autora (postava Jarouška je patrně inspirována jím samotným). Trochu jsem pátrala. Kdo Rychnov zná nebo má cestu tímto směrem, může se kouknout na tento text: https://www.idnes.cz/cestovani/kolem-sveta/okresni-mesto-sto-let-pote.A_2001M023C05A Článek je sice z roku 2001, ale stále se dá podle něho dobře orientovat. Dále mě v knížce zaujalo jméno žebračky Hladká Ančka. U nás v kraji se totiž ještě stále vaří polévka "hladká ančka ". Hned mě napadlo, že název jídla byl inspirován Poláčkovou žebračkou. Ale je to právě naopak. K rozklíčování vzniku názvu polévky odborníci použili pravděpodobně základní nářeční název, a to "hladká kučka", zmiňovaná dalším východočeským rodákem Karlem Čapkem. Hladká (ve smyslu hladová) a kučka (kaše, kašovitá). Název kučka byl pak dobrým podkladem pro tzv. adideaci — žertovné zkřížení s jiným, významově naprosto vzdáleným, zvukově však blízkým výrazem — osobním jménem Ančka.“... celý text
— janarzk

Michelup a motocykl Michelup a motocykl

„Nádherný jazyk, Poláček prostě uměl. Jen mi knížka s přibývajícími stránkami přišla malinko na jedno brdo, ale jazyk to dokázal kompenzovat. Trošku mě také mrzí, že knížka spíš přestane, než skončí. Jinak jsem měl při čtení podobné mrazení, jako MrKrahujec. A scéna v závěru, kdy Michelup vychvaluje rozhlas? "Otočím kotoučkem a slyším řeč pana Hitlera. Chvilku poslouchám (...) Pane Hitlere, účetní Michelup vám bere slovo! Pan Hitler umlkne, jako když utne." Brr.“... celý text
— Hyaenodon

Hráči Hráči

„Útlá knížka, která mi dodnes vyvolává lehký úsměv na tváři. Díky ní jsem se totiž nebál u maturity! Mariáš hraju od doby, kdy udržim karty v ruce, tuto knihu přede mě položil už dávno můj otec se slovy, že patří do výbavy každého správného mariášníka. A zatímco na základce jsme vášnivě hráli šachy, na gymplu jsem s jinou partičkou hráli mariáš, o přestávkách k velké nelibosti naší třídní profesorky. A protože ona měla kabinet, do kterého se procházelo skrze naší třídu, nejednou na nás vybafla, že se máme o přestávce radši učit (a párkrát nám ta dobrá žena i sebrala karty). Jaké bylo překvapení když jsem si u maturity vytáhl otázku, jejíž součástí byl i Karel Poláček a zatímco moje sebevědomí narostlo, tahle naše třídní profesorka češtiny se nechytala, ona přečetla snad celou národní knihovnu ale tuhle perlu vůbec neznala. Přirozeně jsem se na tomhle otáčel seč mi síly stačily a dosáhl tak morálního vítězství protože přeci jenom se mi ten mariáš v životě hodil. Samotný příběh knihy je jednoduchý až naivní, jako mariášníka mě samozřejmě zaujal popis sehrávek v knize popsaných. Poláček tyhle hry musel zažít a zapamatovat si jejich průběh, že by si vymyslel celou sehrávku, tomu nevěřím, tohle musel znát z praxe. Na mariáši mě mrzí jen jedna věc – když se mi narodila dcera, táta se strašně těšil, že po dědově smrti konečně máme zase čtvrtého do party a hned jak to půjde, tak ji začneme učit. Jenže za půl roku náhle odešel i on, tohohle takového malého snu se tedy nedočkal. Za další rok se mi narodil syn, takže jsme zase 4, momentálně ve stavu čekání až pišišvoři vyrostou. A jestli se nepletu, podobný koloběh života popisuje i pan Karel Poláček ve svých Hráčích. Karty jsou věčné, přátelé, stejně jako myšlenky v knihách“... celý text
— brokor

Otec svého syna Otec svého syna

„Tématem velmi krátké aknihy je, jak dospělý syn chce oženit svého otce a manželstvím jej napravit. Humorné pasáže mě skutečně pobavily, doporučuji.“
— Naďa2411

Bylo nás pět Bylo nás pět

„"Bylo nás pět" od Karla Poláčka je jedním z nejoblíbenějších děl české literatury, které oslovuje čtenáře všech generací. Vyprávění formou dětského deníku, ve kterém se setkáváme s pěticí chlapců z malého českého městečka, je plné humoru, dobrodružství a nostalgie. Hlavním hrdinou a vypravěčem je malý Petr Bajza, syn majitele obchodu, který spolu se svými kamarády zažívá různé lumpárny, ale také první vážné životní zkušenosti. Poláčkovým největším talentem je schopnost zachytit dětskou fantazii a pohled na svět s velkou dávkou humoru a jemné ironie. Čtenář se při četbě často přistihne, jak se usmívá nad roztomilými příhodami kluků a jejich nápady. Kniha také nese hlubší témata přátelství, loajality a hledání vlastního místa ve světě. Poláček v ní dokonale zobrazuje atmosféru meziválečného Československa, při užívání využívá bohatého jazyka a autentických lidových výrazů. "Bylo nás pět" je nadčasovým příběhem, který vás chytne za srdce a přenese do světa dětství, kde je každá výzva dobrodružstvím a každý přítel pokladem. Je to kniha, ke které se budete rádi vracet, a to nejen pro její humorné momenty, ale i pro hluboké poselství o přátelství a odvaze. Pokud hledáte knihu, kterou vás zahřeje u srdce a zároveň se rozesměje, "Bylo nás pět" je skvělá volba.“... celý text
— MoniMonika

Přejít na knížky autora