Brigid Kemmerer

Přidat do oblíbených Koupit knihy

americká, 1978

Populární knihy

/ všech 6 knih
Dopisy ztraceným
Dopisy ztraceným
Na co slova nestačí
Na co slova nestačí
Temné a osamělé prokletí
Temné a osamělé prokletí
Říkej tomu, jak chceš
Říkej tomu, jak chceš

Nové komentáře u autorových knih

Dopisy ztraceným Dopisy ztraceným

„Je to ctive. Ma to napad, ma to spad. Vlastne tam neni nic zbytecneho, zadna vata, zadne zdlouhave vysvetlovaní Jedine, co mi vadilo, bylo zpocatku pro me necitelne pismo (font) Julietinych dopisu.“... celý text
— misssicccka

Říkej tomu, jak chceš Říkej tomu, jak chceš

„Úžasná kniha. Děj je komplexní, vrstevnatý, nic nejde po povrchu. Vztahy, pocity, problémy – vše je zamotané, nesnadné až hmatatelné. Nechybí napětí, romantika a jak je u Kemmerer obvyklé, ani složitá společenská a sociální témata. Není to jen příběh, rozhodně není jednoduché ho číst, má to přesah a zanechá to ve vás stopu. Budou se ve vás zmítat pocity pochopení, lítosti, smutku, bolesti, ale i radosti a naděje.“... celý text
— Sariklen

Dopisy ztraceným Dopisy ztraceným

„90% - Právě jsem knížku dočetla a po opravdu dlouhé době jsem v rámci tohoto žánru opravdu nadšená. Takhle se má psát! Žádná hluchá místa, naprostá absence zbytečných postav, žádné dialogy o ničem – a to je přitom román na rozhovorech postav přímo založený. Jasně, je to taková trochu ždímačka emocí a koncentrace osudem ubíjených postav na metr čtvereční je až nepravděpodobná, ale to mi vůbec nevadí, protože ta knížka se čte sama. Příběh Juliet „holky ze hřbitova“, která dlouhé měsíce nechává na hrobě své matky dopisy přesně tak, jak jí je na zahraniční fotožurnalistické akce posílala celý život, až jednoho dne nalezne v jednom z dopisů krátkou odpověď od neznámého „Tmy“, s nímž si posléze začnou vzájemně vylévat své životní stesky, na první pohled nemusí působit zas tak originálně, ale chytl mě od první stránky. Autorka prakticky bezvýhradně dodržuje styl co kapitola, to nový dopis a následující reakce adresáta na něj s kouskem jeho příběhu a to střídání perspektiv funguje bezchybně a dokonce i bez opakování totožných částí děje (jak je viděl ten druhý), které je u autorů, kteří takto píšou, častou únavnou praxí. Juliet, která se měsíce nemůže vyrovnat se smrtí zbožňované matky, která pro ni byla vzorem, mi přirostla k srdci a stejně tak i Declan Murphy a jeho mučednická spirála vedoucí od otce „veselého“ alkoholika, kterého všichni měli rádi a snažili se ho krýt (třeba i řízením auta ve třinácti), přes nehodu v opilosti, při níž otec zabil Declanovu sestru Kerry, následné odcizení s matkou, která synovi neodpustila, že neřídil místo otce i tenkrát a zároveň cítila vinu, že to především sama neměla dopustit, až po spory s jejím novým manželem Alanem, který zná sotva deset procent toho příběhu a Declana zkrátka nesnáší jako nevděčného spratka a delikventa. A pokus o sebevraždu a obecně prospěšné práce a odsouzení prakticky celé školy… Hlavní postavy jsou zkrátka napsány nesmírně silně, ale na rozdíl od řady jiných románů autorka umí stejně tak silně napsat i postavy vedlejší, každá z nich má v příběhu nezastupitelné místo (ať už je to Julietin otec, její kamarádka, učitel fotografie nebo matka, která se také nakonec ukáže, že nebyla zas tak charakterní hrdinka, či Declanův šéf ze hřbitova, jeho matka a nevlastní otec, učitelka angličtiny či nejlepší kamarád s vlastním nelehkým dětstvím, které ho dovedlo až do pěstounské rodiny) a každý rozhovor, který s nimi hlavní hrdinové vedou, je posouvá někam dál v uvědomění si toho, na čem opravdu záleží. Snad jen příliš dlouhá doba, kdy Juliet ani nenapadlo, že by jejím anonymním protějškem mohl být Declan, mi přišla poněkud nepravděpodobná, ale když v té škole bylo 800 maturantů, tak to asi zas není tak nepravděpodobné, že by dotyčného pisatele vůbec nemusela osobně znát. Další knihy od autorky si rozhodně nenechám ujít.“... celý text
— evismaior

Dopisy ztraceným Dopisy ztraceným

„Tak to bylo skvělé čtení, příběh mě dostal, krásně se četla a přečteno během dvou dnů. Určitě doporučuju k přečtení.“
— Verresa

Na co slova nestačí Na co slova nestačí

„Silny pribeh sympataka Reva o souboji s jeho demony, o detech v pestounske peci, ktere byva tezke "slepit" dohromady. O Emme, ktera svym pribehem odhaluje uskali online zivota. No a k tomu velmi velmi jemna romanticka linka, kdy se ti dva daji do kupy a vy jim to prejete.... Vyvazene, ale pro me byly Dopisy jeste o neco propracovanejsi. Jeste o neco vic me posadili na zadek.“... celý text
— Sandalkar

Přejít na knížky autora