Zdeněk Blahůšek životopis

česká, 1945

Životopis

Narozen v roce 1945, dokončuje studium geografie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v roce 1968. Již za studií začíná naplňovat svůj dětský sen "hodně cestovat" a snaží se poznat nejen celé Československo, ale postupně i tehdy povolené země Evropy a Asie (SSSR a socialistický tábor), především horské oblasti Kavkazu, Ťian-Šanu, Rilu, Pirin, Rodopi, Karpaty, krasová Dinárská pohoří i Julské Alpy. Vždy, když se "železná opona" jen trochu nadzvedne, ať už v roce 1968 nebo později, vyráží do kapitalistických zemí Evropy nebo alespoň do Jugoslávie. V roce 1982 publikuje první zážitky z cest do málo známých oblastí (Durmitor a kaňon Tary, albánské Prokletije, aj.) v Lidé a země. Naplno cestovat mu však umožňuje až pád komunistického režimu v roce 1989. Vydává se nejen do hor a měst dalších evropských zemí (do Alp, Apenin, Pyrenejí, Skandinávie, Řecka a na Britské ostrovy), ale i do Egypta, Izraele, Jordánska, Sýrie, Turecka vč. tureckého Kurdistánu. Teprve v roce svých padesátých narozenin se dostává do Himálaje pod Mount Everest. Znovu několikrát navštěvuje Nepál a Tibet, země které mu učarovaly. V dalších letech trekuje kolem Annapúren, toulá se pralesy a údolími himálajského Langtangu, putuje po tibetských klášterech i tibetskými pustinami k těžko dostupné posvátné hoře Kailás - Olympu buddhistické a hinduistické mytologie. Cestuje Indií a Sikkimem pod vrchol osmitisícové Kančendžengy. Vydává se na dobrodružné putování přes Thajsko za památkami i přírodou Kambodže (Angkor Wat) a vojenskou vládou utiskované Barmy. Navštěvuje také větry bičovaná horstva Patagonie, Chile, Argentinu, Bolívii , Peru a Mexiko. Vystupuje na chilské sopky a pobývá pod soptícím Popocatépetlem. Putuje za památkami pouštěmi i pohořími Maroka a zdolává nejvyšší horu severní Afriky (Džebel Toubkal). Cestuje po východním pobřeží i horkým vnitrozemím Austrálie. Projíždí křížem krážem oba ostrovy Nového Zélandu. V roce 2004 je požádán o dlouhodobou spolupráci na publikaci Národní parky Evropy. Postupně znovu projíždí svým obytným osobním autem Berlingo Španělsko, Portugalsko, Francii, Německo, Itálii, Slovinsko, Švýcarsko, Rakousko, Maďarsko, Švédsko, Norsko, Dánsko, Chorvatsko, Černou Horu i Bosnu - Hercegovinu a fotografuje nejen pro velkou encyklopedii o národních parcích, ale i pro svůj fotoarchiv významné památky (hlavně UNESCO, křesťanská poutní místa), lidi a turistické zajímavosti. Za pěknými záběry se plaví i na ostrovy Kypr, Patmos, Rodos, Sicílii, Liparské ostrovy, Sardinii, Korsiku a Krétu. O své fotografie i zážitky z cest se dělí se čtenáři mnoha časopisů, knih a průvodců. Publikoval kolem 200 článků s cestovatelskou tematikou. Snaží se psát i cestovatelské povídky doprovázené fotografiemi (Tajemná píseň Nepálu, O bohu, V mystickém světě Tibetu atd.).

Ocenění