Zbyněk Havlíček životopis

česká, 1922 - 1969

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Životopis

Básník a teoretik surrealismu.

Zbyněk Havlíček ( 22. května 1922 – 7. ledna 1969), básník, literární teoretik, psychoanalytik a překladatel.

Syn prozaika Jaroslava Havlíčka (1896–1943), bratranec básníka Karla Šebka (1941–1995). Vyrůstal na pražském Spořilově; navštěvoval gymnázium v Praze-Vršovicích a následně v Michli, kde 1941 maturoval.

Na jaře 1943 utvořil společně s Robertem Kalivodou, Rudolfem Altschulem, Liborem Fárou a Františkem Jůzkem okruh „spořilovských surrealistů“. Za války rovněž navázal kontakty s Karlem Teigem (později ukončené roztržkou), po válce se seznámil s Jindřichem Heislerem, Toyen, Vratislavem Effenbergerem a Závišem Kalandrou; inspirativní přátelství jej poutalo k básníku Karlu Hynkovi.

V letech 1945–1950 studoval na FF UK psychologii a estetiku, posléze též filozofii. 1947 žil o samotě v chatě na Svarohu, ve stejném roce podnikl cestu do Finska.

Pracoval jako klinický psycholog a psychoterapeut v psychiatrických ústavech v Dobřanech (od 1951, zde osudové setkání s Evou Prusíkovou), a dále v Sadské (od 1964), kde se věnoval experimentům spojeným s intoxikací LSD. Vedle odborných studií také překládal z francouzštiny. V polovině 50. let obnovil kontakty se surrealistickou skupinou kolem Vratislava Effenbergera, v letech šedesátých se stal členem tzv. psychoanalytické skupiny.

Zemřel na leukémii.

Po Havlíčkově smrti uspořádal jeho spisy Vratislav Effenberger pod názvem Dílo Zbyňka Havlíčka. Většina jeho poezie však vyšla až roku 1994 pod názvem Otevřít po mé smrti v nakladatelství Český spisovatel. (zdroj životopisu: www.slovnikceskeliteratury.cz)

Ocenění