Vlasta Štáflová

česká, 1907 - 1945 statistiky

Nahrávám...

Životopis

Spisovatelka a horolezkyně Vlasta Štáflová se mezi sedmihorskou smetánkou objevila nedobrovolně v roce 1939 - poté, co vzhledem k poměrům na Slovensku už nemohla zůstat ve Vysokých Tatrách a musela se vrátit do Čech. Bylo jí přes třicet, měla za sebou kariéru redaktorky dívčího časopisu Zora, byla známou a čtenou autorkou dívčích románků (vydávají se dodnes), a se svým o 23 let starším manželem malířem a grafikem Otakarem Štáflem působili několik let ve Vysokých Tatrách jako nájemci turistické chaty u Popradského plesa. Zasloužili se o vznik tatranského symbolického hřbitova horolezců. Manželé bývali přes zimu v Praze ve svém činžovním domě na Vinohradech a na jaře se jako tažní ptáci vraceli do milovaných hor, kde pobývali celé léto. Otakar Štáfl maloval obrazy s horskými motivy, paní Vlastě učarovalo horolezectví. Byla členkou Spolku tatranských horolezců JAMES. Zdolala Ihlu v Patrii, která po ní dostala název Věž Vlasty, a byla na Slovensku považována za skvělou horolezkyni.

V Sedmihorkách už Vlasta Štáflová pověst výborné horolezkyně neměla. Pobývala tu "na dvou židlích" - v elegantní uhlazené lázeňské společnosti na jedné straně, a ve společnosti odrbaných drsných horolezců v čele s Joskou Smitkem na straně druhé.

Poté, co s Joskou vylezla Dračí stěnu, napsala půvabnou knížku pro děti "Kavče z Dračích skal". Popisuje v ní nádherný rozhled z vrcholu věže, pohled na Větrník, zámek a okolí Dračích, tak jak ho sama zažila. Knížku ilustroval její manžel, a byla vydána v roce 1945, zřejmě až po její smrti. Vlasta Štáflová zahynula v poledne na Popeleční středu, dne 14.2.1945. Tehdy jejich dům zasáhlo bombardování a manželé neodešli do krytu. Říká se, že jí kdesi v Tatrách hádala cikánka z ruky. Prý měla zemřít mladá pádem z velké výšky - to se také stalo.

Zdroj životopisu: http://www.rodocapsa.cz/hruboskalskepesinky/aktual/0410/0410

Populární autoři:

Eduard Petiška

1924 - 1987
Jaroslav Seifert

1901 - 1986