Viktor Dyk životopis
Viktor Souček, R. Vilde, Peterka · pseudonymy
česká, 1877 - 1931
Životopis
Viktor Dyk (*31. prosince 1877, Pšovka u Mělníka, Rakousko-Uhersko – †14. května 1931, Lopud, Jugoslávie), významný český básník, prozaik, dramatik, publicista a nacionalistický politik (poslanec Národního shromáždění ČSR), jeden z představitelů tzv. generace anarchistických buřičů.
Navštěvoval gymnázium v Žitné ulici v Praze, kde byl jedním z jeho učitelů Alois Jirásek. Poté vystudoval Právnickou fakultu Karlovy Univerzity. Po celý život však působil jako novinář a spisovatel. K rozhodnutí nevěnovat se právu došel v roce své justiční zkoušky (1905).
Dyk se od roku 1907 až do své smrti podílel na redigování časopisu Lumír. V letech 1910–1914 redigoval také časopis Samostatnost. Za první světové války se Viktor Dyk podílel na protirakouském odboji a byl vězněn kvůli své literární činnosti (1916–1917) ve Vídni. Od roku 1918 byl redaktorem Národních listů.
Dykova politická činnost započala roku 1911, kdy se stal členem Státoprávně pokrokové strany a neúspěšně za tuto stranu kandidoval ve vinohradském volebním okrese do Říšské rady. Roku 1918 se podílel na založení Československé národní demokracie, za niž potom působil jako poslanec v Národního shromáždění a od roku 1925 jako senátor.
Viktor Dyk byl orientován pravicově a nacionalisticky. Patřil mezi nejvýraznější prvorepublikové odpůrce tzv. hradní politiky, a především jejích tvůrců T. G. Masaryka a Edvarda Beneše. Příležitostně psal do časopisu Vlajka. V roce 1928 se po sedmadvacetileté známosti oženil se spisovatelkou a novinářkou Zdenkou Háskovou.
Viktor Dyk zemřel na srdeční mrtvici při koupání se v Jaderském moři v blízkosti jugoslávského ostrova Lopud. V této souvislosti je často připomínána jeho báseň Soumrak moře ze sbírky Devátá vlna. Pohřben je na pražských Olšanských hřbitovech.
Ve své tvorbě Dyk často využíval aforistickou úsečnost, satiru a pravidelný rytmický verš. Jeho díla zpravidla obsahují jasnou pointu, využíval paradoxy. Počátek Dykovy literární tvorby je spojen se značnou skepsí, která pramení z potlačení omladinářských bouří v první polovině 90. let. Sbírky jsou spojovány s tvorbou skupiny soustředěné kolem Moderní revue.
(zdroj životopisu: ld.johanesville.net)
Ocenění (4)
1930 -
Státní cena za literaturu
- kniha Devátá vlna
1927 -
Státní cena za literaturu
- kniha Vzpomínky a komentáře, kniha první, 1893–1914
1927 -
Státní cena za literaturu
- kniha Vzpomínky a komentáře, kniha druhá, 1914–1918
1922 -
Státní cena za literaturu
- kniha Poslední rok
Viktor Dyk - knihy
1936 | Vlast |
1972 | Krysař |
2002 | Milá sedmi loupežníků |
1937 | Zmoudření Dona Quijota |
2002 | Devátá vlna |
1989 | Vteřiny duše |
1897 | A porta inferi |
1949 | Válečná tetralogie |
2011 | Buřiči |
1954 | Domove líbezný |
Žánry autora
Literatura světová Divadelní hry Fejetony, eseje Novely Povídky Romány
Štítky z knih
sebevražda zfilmováno pověsti romantismus česká literatura divadlo pomsta 20. léta 20. století tragédie rozhlasové zpracování
Dyk je 48x v oblíbených.
Osobní web autora