Viktor Dyk životopis

Viktor Souček, R. Vilde, Peterka · pseudonymy

česká, 1877 - 1931

Životopis

Viktor Dyk (*31. prosince 1877, Pšovka u Mělníka, Rakousko-Uhersko – †14. května 1931, Lopud, Jugoslávie), významný český básník, prozaik, dramatik, publicista a nacionalistický politik (poslanec Národního shromáždění ČSR), jeden z představitelů tzv. generace anarchistických buřičů.

Navštěvoval gymnázium v Žitné ulici v Praze, kde byl jedním z jeho učitelů Alois Jirásek. Poté vystudoval Právnickou fakultu Karlovy Univerzity. Po celý život však působil jako novinář a spisovatel. K rozhodnutí nevěnovat se právu došel v roce své justiční zkoušky (1905).

Dyk se od roku 1907 až do své smrti podílel na redigování časopisu Lumír. V letech 1910–1914 redigoval také časopis Samostatnost. Za první světové války se Viktor Dyk podílel na protirakouském odboji a byl vězněn kvůli své literární činnosti (1916–1917) ve Vídni. Od roku 1918 byl redaktorem Národních listů.

Dykova politická činnost započala roku 1911, kdy se stal členem Státoprávně pokrokové strany a neúspěšně za tuto stranu kandidoval ve vinohradském volebním okrese do Říšské rady. Roku 1918 se podílel na založení Československé národní demokracie, za niž potom působil jako poslanec v Národního shromáždění a od roku 1925 jako senátor.

Viktor Dyk byl orientován pravicově a nacionalisticky. Patřil mezi nejvýraznější prvorepublikové odpůrce tzv. hradní politiky, a především jejích tvůrců T. G. Masaryka a Edvarda Beneše. Příležitostně psal do časopisu Vlajka. V roce 1928 se po sedmadvacetileté známosti oženil se spisovatelkou a novinářkou Zdenkou Háskovou.

Viktor Dyk zemřel na srdeční mrtvici při koupání se v Jaderském moři v blízkosti jugoslávského ostrova Lopud. V této souvislosti je často připomínána jeho báseň Soumrak moře ze sbírky Devátá vlna. Pohřben je na pražských Olšanských hřbitovech.

Ve své tvorbě Dyk často využíval aforistickou úsečnost, satiru a pravidelný rytmický verš. Jeho díla zpravidla obsahují jasnou pointu, využíval paradoxy. Počátek Dykovy literární tvorby je spojen se značnou skepsí, která pramení z potlačení omladinářských bouří v první polovině 90. let. Sbírky jsou spojovány s tvorbou skupiny soustředěné kolem Moderní revue. (zdroj životopisu: ld.johanesville.net)

Ocenění (4)

1930 - Státní cena za literaturu - kniha Devátá vlna
1927 - Státní cena za literaturu - kniha Vzpomínky a komentáře, kniha první, 1893–⁠1914
1927 - Státní cena za literaturu - kniha Vzpomínky a komentáře, kniha druhá, 1914–⁠1918
1922 - Státní cena za literaturu - kniha Poslední rok