Valerij Jakovlevič Brjusov životopis

ruská, 1873 - 1924

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Životopis

Valerij Jakovlevič Brjusov, rusky: Валерий Яковлевич Брюсов (13.12.1873, Moskva — 9.10.1924, Moskva) byl ruský básník, prozaik, dramatik, literární kritik a historik. Jeden ze zakladatelů ruského symbolismu.

Narodil se v Moskvě v kupecké rodině, jeho děd byl básník Alexandr Jakovlevič Bakulin (Александр Яковлевич Бакулин). Jeho otec byl vášnivým sázkařem na dostizích, kde prohrál celé jmění. K dostihům přivedl i syna.
Rodiče se synkovi moc nevěnovali, takže byl ponechán spíše sám sobě, neměl kamarády, neznal dětské hry. Naučil se číst, když mu byly čtyři, a doslova obsadil rodinnou knihovnu. Rodina byla silně orientovaná na materialismus a ateismus, takže měl zapovězeny jakékoli náboženské knihy, pohádky a „čertoviny“, zato o Darwinových myšlenkách a principech materialismu toho věděl až dost ještě než se naučil násobit. V tom, co by měl číst, žádná další omezení neměl, takže četl literaturu o přírodních vědách, francouzské romány, knihy Julesa Verna, vědecké články, životopisy slavných, zahraniční literaturu, zkrátka vše, co mu přišlo pod ruku. Když mu bylo 11 let, začal studovat na gymnáziu, od 16 let pravidelně přispíval do časopisu. V 90. letech 19. století ze zabýval pracemi Puškina a francouzských symbolistů (Baudelaire, Verlaine, Mallarmé). V roce 1893 napsal dopis Verlainovi, kde se nazval zakladatelem ruského symbolismu. V témže roce nastoupil na historicko-filologickou fakultu Moskevské univerzity, kde studoval historii, filologii, umění a literaturu. Hodně času strávil studiem cizích jazyků - zejména proto, aby mohl číst zahraniční literaturu. Ještě za studií, ve druhém ročníku vydal sborník „Chefs d’oeuvre“ — „Шедевры“.
V roce 1897 se oženil s mladou guvernantkou jeho sester Ioannou Runt (Иоанна Рунт), která se stala opravdovou strážkyní jeho děl.
Na začátku 20. století se sblížil s dalším symbolisty - Dmitrijem Merežkovským, Zinajdou Gippus s Fjodorem Sologubem.

V letech 1894 - 1895 vydává pod pseudonymem Valerij Maslov (Валерий Маслов) tři sborníky: Ruští symbolisté, kde vyšlo mnoho jeho vlastních veršů. Je pro něj charakteristické téma boje se zchátralým, překonaným světovým patriarchálním obchodováním, snaha odejít od každodenního života k novému světu.

Během 1. světové války byl korespondentem novin, jeho patriotické postoje však brzy pohasly a přišlo rozčarování z války. V roce 1915 začal na zakázku Moskevského arménského výboru připravovat sborník národní poezie, později byl dokonce jmenován národním básníkem Arménie.
Po bolševické revoluci pracoval jako státní úředník, působil ve stáním nakladatelství, byl předsedou prezidia Všeruského svazu básníků, pomáhal připravit vydání Velké sovětské encyklopedie. V roce 1921 mu Anatolij Lunačarskij navrhl, aby založil vysokou školu Vyšší literárně-umělecký institut, kde byl Brjusov rektorem a profesorem až do konce svého života.
Zemřel 9. 10. 1924 na zápal plic. (zdroj životopisu: https://bit.ly/33FLMeY; https://bit.ly/3bn2yUf)

Ocenění