Václav Židek

česká, 1945 statistiky

Nahrávám...

Životopis

Václav Richard Židek se narodil v roce 1945 těsně před skončením II. světové války jako jediný syn uměleckého fotografa Václav Židka. Snad právě po svém otci zdědil talent a správný cit pro umění, které ho střídavě doprovází celým životem.

V roce 1959 po skončení povinné školní docházky se snažil pro své výtvarné vlohy dostat na grafickou průmyslovku v Hellichově ulici v Praze. Přijímací zkoušky udělal, ale z politických důvodů nebyl přijat. I přesto na umění nezanevřel, a začal se věnovat v kruhu svých blízkých přátel – výtvarníků krajinářské olejomalbě a grafice.

O pár let později, v roce 1970, pro dlouhodobě trvající stavy páteře začal na doporučení lékaře plavat. Aby měl tu správnou motivaci, rozhodl se pro dálkové tratě – plavecké maratony, kde začal sklízet i sportovní úspěchy. K těm také patří mezi plavci známá jeho dálková plavba po Vltavě
ze Slap do Prahy v roce 1974, kdy se poprvé v historii Československa i Evropy otevřela obří vrata dvou vltavských přehrad (Štěchovické i Vranské) pouze pro jediného plavce. O této plavbě a mnoha jiných sportovních výkonech, jak vlastních, tak i svých zajímavých přátel, napsal v roce 1997 poutavou knížku s názvem „Sám ve víru zdymadel“.

Pro „nesnesitelnou lehkost bytí“ v komunistickém Československu emigroval v roce 1980 na podzim s celou rodinou do Západního Německa. I v novém domově se v jeho dalším životě odrážely vícestranné výtvarné vlohy, podpořené láskou ke všemu krásnému: Také se věnoval malování, např. v roce 1985 se zúčastnil skupinové výstavy v Kolíně nad Rýnem (krajiny), - sochařství – v r. 1993 jako účastník mezinárodního konkurzu umění v Couillet v Belgii získal cenu francouzské ministryně paní Lauretty Onkelinx za bronzovou sochu „Strom života“.

Před odchodem do emigrace psával články se sportovní tematikou do různých deníků a časopisů.
V posledních letech psal pro exilový tisk i pro časopisy v České republice články i povídky na rozmanitá témata.

I přesto, že život k němu nebyl příliš laskavý, nikdy neztratil smysl pro humor, který se nejen zrcadlil v jeho počínání v písemném vyjadřování, ale také v jeho výtvarných pracích. Snad i proto jakoby stále vyhledával příležitosti k tomu pomáhat druhým, uskutečnit jeho vlastní sny.

Jana Reichová

Populární autoři:

Eduard Petiška

1924 - 1987