Václav Matěj Kramerius

česká, 1753 - 1808koupit eknihy

Nahrávám...

Životopis

Václav Matěj Kramérius, vlastním jménem Valentin Kraméryus, byl český spisovatel, zakladatel českého novinářství, majitel českého nakladatelství a vydavatel novin. Svojí činností přispěl k pěstování českého jazyka a k jeho šíření po zemích Koruny české v době národního obrození. Byl nadšeným propagátorem a popularizátorem osvícenských reforem císaře Josefa II..

Václav Matěj Kramérius studoval gymnázium v Klatovech, které se nacházelo v bývalém dominikánském klášteře. Na tomto gymnáziu vyučovali např. Josef Dobrovský, Jaroslav Vrchlický, František Křižík, Václav Talich, Karel Klostermann nebo Josef Thomayer. Středoškolská studia ukončil V. M. Kramérius v roce 1773. V roce 1773 začal studovat filozofickou fakultu v Praze. Po třech letech na filozofii přestoupil na právnickou fakultu. Studia však nedokončil.

Václav Matěj Kramérius studoval v době školských reforem Marie Terezie a počátků působení české inteligence. Měl možnost se seznámit s jejími předními představiteli. Prostřednictvím Dobrovského se Kramérius dostal do služeb hraběte Jana z Neuberga, kde působil jako knihovník. Krameriovi přišlo toto místo vhod. Jan z Neuberga patřil k úzkému kruhu osvícených šlechticů, kteří se začali zajímat o české dějiny a knihy. Kramerius obstarával přepisy a přetisky a zvláště pak korekturu. Tím se dobře obeznámil se spisovnou češtinou. Práce u hraběte Jana z Neuberga iniciovala u Kraméria vydavatelskou činnost. Naučil se pracím nutným při vydávání knih a získal celou řadu užitečných známostí.

Václav Matěj Kramérius se blíže seznámil s evangelíky. Když po tolerančním patentu přicházeli do Čech první kazatelé z Uher, Kramérius byl dvěma z nich doporučen za učitele češtiny. Krátce pracoval jako učitel češtiny.

V roce 1786 se Václav Matěj Kramérius seznámil s novinařinou, když začal pracovat ve Schönfeldských císařských královských poštovních novinách. Novinařině zůstal věrný až do smrti.

Jan Ferdinand Schönfeld si byl vědom toho, že aby v Čechách uspěl, musí vydávat noviny v češtině. Od 1. ledna 1786 začal vydávat Noviny české. Redigováním nově vzniklých novin pověřil V. M. Krameria. V novinách pod Krameriovým vedením se projevoval stejný duch jako v jeho předchozí literární tvorbě. Názory měl ryze josefínské, zejména co se školství týče. Jelikož mu už nestačilo pouhé kopírování německých vzorů, rozhodl se noviny obohatit. Vznikaly literární a divadelní recenze, články o vzdělání a výchově atd. Noviny tak dostaly vlastenecko – reformní charakter, což se Schönfeldovi přestávalo líbit. Tento spor přiměl Krameria k rozhodnutí osamostatnit se a založit vlastní noviny.

1. července roku 1789 začal V. M. Kramérius vydávat vlastní noviny pod názvem Pražské poštovské noviny. V roce 1791 byly přejmenovány na Kramériusovy c.k. vlastenecké Noviny. Byly velmi populární a V. M. Kramérius k nim začal vydávat různé drobné spisky.

Od roku 1791 bydle V. M. Kramerius v Michalské ulici v domě U půlzlatého kola na Starém Mestě pražském. Tam si zřídil malý obchod s knihami nazvaný Česká expedice. Víc než knihkupectví to však byla zásilková služba. Prostřednictvím ní posílali pražští vlastenci knihy a časopisy svým mimopražským přátelům. Nejvíce ocenili existenci této služby prostí sedláci, kteří si tak mohli objednat knihy na vesnicích nedostupné.

V roce 1795 koupil Václav Matěj Kramérius knihtiskárnu a postupně se vydávání novin rozrostlo v nakladatelství pod názvem Česká expedice. Zde vycházela většina českých knih té doby. V. M. Kramérius vydával literaturu všech možných žánrů, hlavně pak zábavnou a poučnou. Z té stojí za zmínku dílo z roku 1801 Večerní shromáždění Dobrovnické obce, kde sedlákům srozumitelnou cestou vysvětluje jejich základní práva a povinnosti a poučuje též o výchově dětí a nesmyslnosti různých pověr.

Česká expedice je na vrcholu své slávy a v Čechách i na Moravě se už stala pojmem. Přesto se začínají objevovat první stížnosti. Možný pokles kvality mohl být zapříčiněn rozsahem působnosti nakladatelství, který byl již tak velký, že přesahoval jeho možnosti.

Založení nakladatelství byl jeden z nejvýznamnějších kroků k úspěšnému rozvoji českého jazyka a národního uvědomění v Čechách.

Václav Matěj Kramérius zemřel v Praze a pohřben je na Olšanských hřbitovech v Praze. Po jeho smrti se firma zadlužila a vdova v roce 1823 prodala novinářskou koncesi Schönfeldovi. Českou expedici – tj. knihkupectví a nakladatelství – se snažil se střídavými úspěchy udržet syn Václav Radomil Kramerius. V roce 1829 sklad a povolení přechází na Aloise Landfrase, který pokračuje v nakladatelské činnosti České expedice. Vydává většinou překlady z němčiny a angličtiny, avšak v roce 1848 po posledním pokusu o obnovení činnosti České expedice tato zaniká.

Zdroj životopisu: spisovatele.cz