Václav Král životopis

česká, 1924 - 2005

Životopis

Syn učitele. K. vystudoval akademické gymnázium v Praze (maturita 1943, poté byl totálně nasazen) a geografii na Přírodovědecké fakultě UK (PhDr. 1949), na které už zůstal jako asistent. 1965 získal titul CSc., 1967 se habilitoval, 1979 byl jmenován profesorem. 1972-86 vedl katedru kartografie a fyzické geografie PřF UK. Metodicky jej značně ovlivnil odborný pobyt v v Bonnu (mj. u C. Trolla) na konci 60. let. Dlouhá léta se aktivně účastnil práce České geografické společnosti, jejímž byl v letech 1984-90 předsedou, byl též vedoucím redaktorem jejího Sborníku (1975-89) a AUC-Geographica (1974-89). Svou činnost na UK v Praze ukončil 1994, ale dále přednášek, zejména na Pedagogické fakultě UJEP v Ústí nad Labem, a to prakticky až do své smrti. Pohřben je v Praze-Petrovicích (aspoň tak to tvrdí nekrolog, ale já ten hrob nenašel... Pozn. JM).
Pod vlivem J. Kunského se věnoval studiu krasových jevů (Kras a jeskyně východních Sudet, 1958; mapoval mj. jeskyně Na Pomezí u Jeseníku, ale také uměle vyrubané podzemní prostory v Praze-Libni a na Proseku), později se přiklonil k regionální geografii, zejména severních a severozápadních Čech. Napsal řadu studií o Českém středohoří, v němž objevil nové tvary reliéfu, a o Krušných horách (dokázal, že s největší pravděpodobností nebyly v ledových dobách pokryty vlastním ledovcem). Podílel se rovněž na zpracování učebnic Zeměpis Československa (1960) a Zeměpis zahraničních zemí (1964-68, s V. Häuflerem a D. Chrobokovou). Celoživotní práce v oboru geografie Evropy (speciálně se zaměřil mj. na fyzicko-geografické členění Řecka) pak završil zpracováním vynikající monografie Fyzická geografie Evropy (1999).
Kromě geomorfologie se zabýval i některými dalšími geografickými obory, např. hydrologií (výzkum tatranských jezer v 50. letech 20. stol.) a onomastikou – celých 26 let (1974-2000) stál v čele Názvoslovné komise ČÚZK. (zdroj životopisu: http://geography.ujep.cz/geo_s/osobnosti_s/kral.html)

Ocenění