Václav Jan Rosa

česká, 1620 - 1689 statistiky

Nahrávám...

Životopis

Václav (Jan) Rosa, nesprávně též Jan Václav Rosa, byl český jazykovědec, básník a právník.

Rosa vystudoval artistickou a právnickou fakultu na pražské univerzitě. Poté se živil jako advokát. Od roku 1670 byl radou apelačního soudu.

Jeho ranou prací je Discursus Lipirona, tj. smutného kavalíra, de amore, o lásce (1651). Jedná se o jediné české rozsáhlejší dílo světské poezie této doby, nepříliš zdařilé. Žánr francouzské galantní poezie byl ve světě velmi populární. Rosova prvotina nebyla vydána. Je psána konvenčním jazykem té doby, tj. s větším množstvím latinismů.

Od poezie se Václav Rosa odvrátil ke studiu mluvnice. Výsledkem jeho bádání je Čechořečnost, seu Grammatica linguae Bohemicae (1672), latinsky psaná česká mluvnice. Má 4 části: orthographia, etymologia, syntaxis & prosodia. Čtvrtá část obsahuje překlady do
češtiny a je zatížena mnoha neologismy. Lze říci, že svým purismem se Rosa stal vzorem pro všechny další brusiče, k nimž patří K. Vusín, M. Šimek, A. Frozín a Jan Václav Pohl. Ironii překládal jako usmívka; klášter jako samotov. Co se týká ortografie, tak Rosa zmínil možnost nahradit psaní ů písmenem ú, místo ia a ie psát ď, ť, ň či ě. Doporučoval odstranit spřežky a psát ř místo rz.

Ve stejném době pracoval na slovníku Thesaurus linguae Bohemicae. Má 4 svazky, ale nebyl vydán. Tento slovník jazyka českého s významy latinskými a německými byl založen na Komenského slovníku, ale obsahuje také mnoho neologismů.

Zdroj životopisu: spisovatele.cz

Populární autoři: