Terence McKenna životopis

americká, 1946 - 2000

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Životopis

Terence Kemp McKenna (16. listopadu 1946 – 3. dubna 2000) byl americký spisovatel, filosof a etnobotanik. Je známý zejména pro užívání a studium rostlinných psychedelik a entheogenů (zejména DMT a psilocybinu), studia šamanismu, vytvoření teorií o původu lidského vědomí a eschatologických myšlenek.

Terence McKenna byl psychedelický autor, cestovatel, a showman. Narodil se v roce 1946 a vyrůstal v Paonia-Colorado. Na střední škole se přestěhoval do Los Altos v Kalifornii, a tam se zúčastnili UC Berkeley na dva roky, než se vydáte do světa. Během vysokoškolských let značně cestoval, v Evropě, Asii a Jižní Americe. První knihu napsal spolu s bratrem Dennisem McKennou. Byla založena na jejich studii amazonských halucinogenů z r. 1971.

V roce 1975 Terence vystudoval Berkeley v oborech ekologie, ochrany životního prostředí a zdrojů šamanismu. Brzy poté s Dennisem pod pseudonymem publikovali jeden z prvních průvodců psilocybin houby rostoucí pod jmény OT Oss a ON Oeric. Terence pak strávil nějakou dobu pěstováním těchto hub ve velkém – psilocybin se rozšíří během roku 1980.

Terence spoluzaložil neziskovou botanickou organizaci s Kathleen Harrison McKennovou, shromažďoval a šířil léčivé a šamanské rostliny z celého světa. Během r. 1990 psal a přednášel široce o šamanismu a etnofarmakologii a psychoaktivních rostlinách a chemikáliích (zejména psilocybin a DMT). Jeho teorie někteří odmítli, jako Kook, někteří ho následovali jako vizionáře.

Několik posledních let svého života strávil na Havaji. Zemřel na rakovinu mozku ve věku 53 let.

Dne 7. února 2007 byla McKennova knihovna vzácných knih a osobních poznámek zničena požárem, který spálil kanceláře Big Sur na Esalen ústavu, kde byla sbírka uložena.

Teorie novosti, také "novelty theory" či "time wave zero", je jedna z nejznámějších McKennových teorií, která zpracovává myšlenku, že čas je ve své povaze fraktálová vlna. Podle McKenny má tato teorie základ v I-ťingu a jeho kontaktů s mimozemskou inteligencí. Hodnota této vlny určuje množství „novosti“ v daný okamžik. Tato novost přitom znamená množství nově vzniklých systémů, narůstající komplexnosti, či informací nebo nových objevů je-li aplikována na lidskou společnost. Podle této teorie množství novosti průběžně (ovšem ne stále) roste – když ji aplikujeme na dějiny, časové úseky mezi novými úrovněmi komplexnosti se postupně zkracují. Na počátku vesmíru byla jen jednoduchá plazma, z té vznikly atomy, z atomů se začaly utvářet stále složitější molekuly, dochází ke vzniku prvních organismů, které rychle evolvují do stále komplikovanějších forem až člověka, který čím dál rychleji přichází na nové významné vynálezy jako oheň, jazyk, knihtisk, objev teorie relativity či DNA a v současnosti rapidně se vyvíjející počítače či vesmírný výzkum. Zjednodušeně by se dalo říci, že čas podle této teorie zrychluje, respektive se děje stále větší množství událostí v časovém úseku. Tato fraktálová vlna tedy konverguje k bodu, kdy se hodnota „novosti“, bude blížit nekonečnu. Vlnu lze sestavit pro libovolné konečné datum, podle McKenny ovšem časová vlna historie nejlépe odpovídá končenému datu 21. 12. 2012, což je shodou okolností finální datum mayského kalendáře. Co se má přesně v tento moment stát, není jasné; McKenna předkládá názor, že dojde k ontologické přeměně podstaty času jako takového. Byl také vytvořen software, který umí tuto vlnu kalkulovat.

Hypotéza vývoje lidského vědomí: podle McKenny hrály halucinogeny velkou roli při evoluci člověka a vzniku jazyka. Když předchůdci člověka začali v severní Africe pobývat více na zemi, než na stromech, přibyly k jejich potravě psilocybinové houby (které se tam ale kvůli klimatickým změnám již nevyskytují). McKenna předkládá argumenty, že synestezie způsobená psilocybinem pomohla k vytváření mentálních obrazů v mysli posluchače, když mluvčí vydává zvuky (resp. mluví jazykem). Na vzniku jazyka se také mohla podílet glosolálie při vyšších dávkách. Dále tvrdí, že extatické halucinace při vyšších dávkách dávají jedincům selektivní evoluční výhodu. Nepřímo tuto teorii také podporuje fakt, že u různých druhů savců můžeme najít aktivní zájem o požívání halucinogenů, a tudíž je pravděpodobné, že je předci lidí skutečně užívali. Tato teorie nezískala u většiny evolučních biologů příliš pozitivní odezvu.

Teorie houby z vesmíru: McKenna uvažoval, že houby, nebo alespoň některé druhy hub, mohou pocházet z vesmíru a nevyvinuly se na Zemi. Jedná se o částečnou teorii panspermie. McKennovy argumenty na podporu této teorie:

– Na zemi nebyly nalezeny žádné zkameněliny hub. Protiargument říká, že houby mají moc měkké tělo na to, aby mohly tvořit zkameněliny. McKenna oponoval tvrzením, že ale byly nalezeny fosílie srovnatelně měkkých červů.

– Větší plodnice hub produkují miliony spór a jelikož jsou spóry velice lehké, je možné, aby některé z milionů unikly až za hranice atmosféry.

– Spóry hub jsou dobře zaopatřené pro cestování vesmírem: dobře snáší vysoké mrazy a mohou žít samy o sobě i mnoho roků (McKenna pokládal za reálnou rychlost cestování spór desetinu rychlosti světla.). Dále jsou spóry některých hub dobře odolné proti vesmírným zářením (UV, radiace). (zdroj životopisu: http://cs.wikipedia.org/wiki/Terence_McKenna)

Ocenění