Smil Flaška z Pardubic a Rychmburka

česká, 1350 - 1403 statistiky

Nahrávám...

Životopis

Smil Flaška z Pardubic a Rychmburka byl český šlechtic, spisovatel. Roku 1390 zdědil Pardubické a Rychmburské panství. Od r. 1396 byl nejvyšším místopísařem zemských desek a od roku 1403 působil jako hejtman čáslavského kraje. Padl v boji proti kutnohorským.

Český básník; nejvyšší zemský písař.
Syn Viléma z Pardubic a Rychmburku, synovec pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Autor didakticko-satirické básnické alegorie Nová rada, napsané v duchu stavovské kritiky vlády Václava IV. Flaškovi nebo tzv. Smilově škole bývají připisována i další díla, např. Rada otce synovi, Svár vody s vínem.

Flaška Smil, plněji Smil F. z Pardubic a z Rychmburka (chybně nazýván Janem Smilem z Riesenberka), synovec prvního arcibiskupa pražského Arnošta z Pardubic (*před r. 1350 – †1403), dosáhl na pražské universitě bakalářství, později věnoval se životu veřejnému. V tehdejších odbojích šlechty proti Václavovi IV. stal se jakožto vynikající člen stavu panského od r. 1396 nejvyšším místopísařem desk zemských, r. 1403 hejtmanem kraje čáslavského. Téhož roku padl v boji svedeném s Kutnohorskými. Mocný a bohatý tento pán (drželť od r. 1390 po otci zboží pardubské a rychmburské) bavil se také literaturou: znal nejen literaturu českou (tak dle všeho Alexandreis, Dalemila...), ale i tehdejší literaturu německou a latinskou, a zahájil také v české literatuře řadu šlechtických rádců (jako později pán z Pernštejna, z Lobkovic a j.), kteří svým synům dávali naučení o »umění, jak žítį. Téměř najisto za dílo F-kovo pokládá se Rada otce synovi. R. 1394 napsal allegorii didaktickou ve větším slohu (2116 veršů 8slabičných) Novou Radu, kde shromážděná zvířata (ptáci pod knížetem orlem – symbolem Moravy) dávají rady novému králi lvu (symbol Čech). V obou básních jeví se hrdý aristokrat tehdejší: rolníkům (»chlapům«) nepřeje, za to káže zbožnost, úctu ke kněžím. galantnost k dámám; radí k dobrým hostinám, honbám a turnajům – ovšem i dostáti danému slovu atd. Jak byla »Nová Radæ oblíbena, svědčí, že ji máme zachovánu ve 3 rukopisech, Všehrd se jí často dokládá, biskup Dúbravský ji r. 1520 volně spracoval latinsky (něm. překlad jest od Wenziga 1855). Obě básně byly složeny v duchu doby a pro ni, snad pod dojmem podobných německých skládání, a zalíbily se tou měrou, že Smilovi připisovány potom i jiné skladby, jako »Svár vody s vínem«, »Podkoní a žá▽ a j.

Kromě těchto dvou básní máme od něho sbírku přísloví (239), první slovanskou, asi z konce XIV. stol. Bohužel, obě básně jsou nám dochovány jen ve formě porušené. Více o něm viz Vlček, Dějiny literatury I 1893. Jeho »Přísloví« objevil a otiskl r. 1827 Fr. Palacký v Časopise českého Musea (odtud otiskována jinam a pojal je i Čelakovský do svého Mudrosloví); »Rada otce« otištěna posledně r. 1892 v Listech filologických a Musejníku (dle rukopisu Petrohradského), »Nová Radæ pak vydána na základě dvou rukopisů s poznámkami, slovníčkem a pěkným úvodem od Jana Gebauera 1876 v »Památkách staré literatury české« č. 1. Tam také sneseno vše, co před tím o Smilovi od Fejfalika, Vocela, J. Jirečka a j. vyzkoumáno.

Zdroj životopisu: osobnosti.cz + Lecyklopædia

Populární autoři:

Alois Jirásek

1851 - 1930

Smil Flaška z Pardubic a Rychmburka - knihy

Žánry autora

Poezie Literatura česká

Štítky z knih

bajky zvířata poezie