Rudolf Höss

německá, 1900 - 1947 statistiky

Nahrávám...

Životopis

Narodil se 25. listopadu 1900 v Baden-Badenu v přísně katolické rodině. Jeho otcem byl Franz Xaver Höss, matkou Paulina Specková. Otec vyžadoval přísnou poslušnost, založenou na jeho náboženském přesvědčení a dřívějších vojenských zkušenostech. Mladý Rudolf byl vychován tak, aby bezpodmínečně poslouchal příkazy starších a nadřízených osob. Po začátku první světové války začal pracovat jako dobrovolník v nemocnici, kam byli přiváženi zranění vojáci. Ačkoliv si otec přál, aby se z Rudolfa stal kněz, vstoupil mladý Rudolf rok po jeho smrti jako dobrovolník do armády. 1. srpna 1916 vstoupil do 21. pluku bádenských dragounů (v této jednotce dříve sloužil jeho otec i děda). V první světové válce se účastnil bojů v Turecku, Iráku a Palestině. Získal železný kříž I. a II. třídy. Během jeho nepřítomnosti mu v roce 1917 zemřela matka. Po návratu domů zjistil, že si příbuzní rozebrali jejich majetek, neboť počítali s tím, že se Rudolf stane knězem a jeho sestry zůstanou v klášteře. Vlastní strýc mu odmítl vydat peníze na jiné vzdělání než duchovní. Stal se proto členem Freikorpsu v jehož řadách operoval v Pobaltí, Horním Slezsku a Porúří.

Nacistická éra

V roce 1922 vystoupil z katolické církve a krátce nato se stal členem NSDAP (členské číslo 3 240). V roce 1923 byl odsouzen za vraždu Waltra Kadowa k 10-ti letům vězení. Propuštěn byl po 6-ti letech na základě všeobecné amnestie. Po návratu z vězení mu nějaký čas trvalo, než si zvykl na novou realitu. Pomáhali mu v tom jeho známí z NSDAP. Ti po něm chtěli, aby buďto odjel do ciziny nebo začal pracovat v bojových jednotkách strany. Höss se však rozhodl stát se zemědělcem. Dostal se do kontaktu se Svazem Artamanů - rolnickým hnutím, které se snažilo žít v souladu se zemí a propagovalo myšlenky sociálního darwinismu a nadřazenost germánské rasy (k této skupině patřil mj. i Heinrich Himmler). Mezi těmito lidmi poznal Höss i svoji budoucí ženu - Hedwigu Henselovou, s níž se v roce 1929 oženil a později s ní měl 5 dětí.

V roce 1934 jej Himmler přesvědčil, aby vstoupil do SS. Stal se členem SS-Totenkopfverbände a v prosinci bylo odvelen do koncentračního tábora Dachau. Sloužil nejprve jako řadový strážce, později jako velitel bloku (Blockführer). Setkal se zde s tvrdou školou Theodora Eickeho, který se snažil, aby strážci považovali všechny vězně za nepřátele státu a podle toho s nimi i jednali.

V roce 1938 získal hodnost SS-Hauptsturmführera a byl převelen do KL Sachsenhausen, kde sloužil jako adjutant velitele tábora a později jako vedoucí tábora (Schutzhaftlagerführer).

Osvětim poprvé navštívil 18. dubna 1940 jako člen komise, která měla posoudit, zda-li je místo vhodné ke zřízení koncetračního tábora. 4. května 1940 byl oficiálně jmenován Himmlerem velitelem nově vznikajícího tábora Auschwitz, kde měl dohlížet na jeho výstavbu. Původně velel táboru Auschwitz I - Stammlager (kmenový tábor), později se táborový komplex značně rozrostl (zejména o Auschwitz II-Birkenau a Auschwitz III-Monowitz, ale také řadu pobočných táborů). V prvních letech byl tábor určen zejména pro polské politické vězně. V roce 1941 byl Höss Himmlerem pověřen přetransformovat Auschwitz na největší vyhlazovací tábor. V rámci studia vražedných metod navštívil vyhlazovací tábor v Treblince. V září 1941, v době Hössovi nepřítomnosti v Auschwitz, vyzkoušel Karl Fritzsch k vraždění obětí cyklon B. Höss později v Birkenau koordinoval výstavbu moderních plynových komor s krematorii.

Höss velel táboru až do listopadu 1943, kdy se z táborů v Birkenau a Monowicích staly samostatné jednotky s vlastními veliteli. Jeho nástupci ve velení vyhlazovacího tábora Auschwitz - Birkenau se stali Friedrich Hartjenstein a poté Josef Kramer, v kmenovém táboru byli veliteli Arthur Liebenhenschel a Richard Baer, Monowicím velel Heinrich Schwarz. Höss se od 1. prosince 1943 stal vedoucím odboru DI na Inspekci koncentračních táborů, kde působil až do května 1945.

V květnu 1944 se do Auschwitz vrátil, aby pomáhal při po něm pojmenované Akci Höss - likvidaci asi 400 000 maďarských Židů.

Smrt

Dopaden byl 11. března 1946 Brity, svědčil u norimberského tribunálu v procesu s Ernstem Kaltenbrunnerem a pak byl předán k soudu do Varšavy. Tam byl odsouzen k trestu smrti a oběšen na symbolickém místě - na šibenici za krematoriem číslo jedna v Osvětimi.

Zdroj životopisu: http://cs.wikipedia.org

Populární autoři: