Plútarchos životopis

řecká, 46 - 127

Životopis

Plútarchos, starořecky Πλούταρχος (asi 46, Chaironeia – asi 127, tamtéž) byl významný řecký spisovatel, historik a filozof, autor historických a moralistických děl.

Plútarchos v mládí hodně cestoval po tehdy známém světě – osobně poznal Řecko, Egypt, Malou Asii, několikrát navštívil Řím. Studoval v Athénách, Korinthu a v egyptské Alexandrii a získal velmi kvalitní vzdělání. V pětačtyřiceti letech se usadil ve svém rodném městě a žil zde až do smrti. Stal se slavným již za svého života. V rodném městě zastával významné úřady (byl archontem) a založil zde pobočku platónské akademie. Získal čestné občanství Athén, byl poctěn přátelstvím římských císařů Traiana a Hadriana a udržoval úzké kontakty s delfskou věštírnou, kde pravděpodobně působil jako kněz.

Plútarchos byl velmi plodný autor. Ve starověku bylo známo 227 jeho literárních prací, do současnosti se dochovalo jen asi 150. Jeho hlavním historickým dílem jsou Životopisy slavných Řeků a Římanů (Bioi paralléloi, tj. Paralelní životopisy), dvacet dva dvojic životopisů významných řeckých a římských osobností, které navzájem porovnával a které měly podle něho být vzorem a poučením pro život. Plútarchos totiž nehledal jen společné rysy slavných osobností, ale především jejich morální kvality. Plútarchovy životopisy měly velký význam i v pozdějších obdobích, kdy z nich čerpali náměty pro své hry mnozí světoví dramatici (například Corneille, Racine nebo William Shakespeare).

Druhou velkou skupinu jeho děl tvoří moralistická etická díla, latinsky nazývaná Moralia (řecky Éthika). Jde o drobnější práce, které řeší mnohé etické otázky každodenního života, morálky a chování (O zvědavosti, O poslouchání, O duševním pokoji, O lásce). Napsal také mnohá díla, která se věnovala literatuře, přírodovědě, filozofii, matematice, náboženství a dalším oborům. Pro svou manželku napsal dílko Útěcha ženě a kromě toho vytvořil asi sto stručných příběhů Ctnosti žen. (zdroj životopisu: česká wikipedie)

Ocenění