Petr Pujman

česká, 1929 - 1989 statistiky

Nahrávám...

Životopis

* 8. 2. 1929, Praha
† 28. 8. 1989, Praha

Prozaik a překladatel

Syn spisovatelky Marie Pujmanové a operního režiséra Ferdinanda Pujmana (1889–1961). Po maturitě na reálném gymnáziu v Praze, Křemencově ulici (1948) začal studovat na Právnické fakultě UK. Po několika měsících byl v souvislosti s činností v odnoži ilegální skupiny Pravda zvítězí, ve skupině Šeřík, kterou založila Státní bezpečnost jako provokaci, zatčen a odsouzen na patnáct let, po deseti měsících (1950) byl však propuštěn na amnestii. Jako pomocný dělník v ČKD Stalingrad se vyučil strojním zámečníkem. 1954 byl přijat na FF UK, kde studoval anglistiku a romanistiku (abs. 1959, PhDr. 1968 prací Dílo Doris Lessingové). 1960–70 pracoval v zahraničním oddělení SČSS (od 1968 SČS). Po jeho administrativním zrušení působil jako kabinový tlumočník a překladatel technických a propagačních materiálů. Od 1965 přednášel externě na Univerzitě 17. listopadu angloamerickou literaturu.
Překlady, literárně historické a kritické studie (zejména o anglicky a francouzsky píšících autorech) publikoval od 1957, od 1960 i prózy. Pro Čs. televizi adaptoval Vančurův román Pekař Jan Marhoul (1969). Přispíval do časopisů: Kultura, Světová literatura (zde např. překlad dvou kapitol románu V. Nabokova Lolita v č.2/1960), Host do domu, Literární noviny (Literární listy, Listy), Plamen, Krásná literatura, Cizí jazyky ve škole, Labyrint, Tvář, Magazín Co vás zajímá, Impuls, Sešity pro literaturu a diskusi, Orientace, Čs. voják, Dialog. V sedmdesátých letech mu k překladům propůjčili jména Mariana Stříbrná a Miroslav Drápal. Používal pseudonymu Jan Petřík a šifry p. p.
Od konce 50. let působil Pujman v české kultuře zejména jako překladatel a znalec moderní anglické a francouzské literatury; knižně debutoval studií John Milton. Jako prozaik se pak představil na sklonku 60. let dvojicí experimentálních próz s tématy osobní svobody a kompromisu, individuální a obecné morálky a přetvářky. Próza Jeroným na pouti je monologickou, sebezpytující životní výpovědí člověka, jenž se vzbouřil proti konvencím, byl potrestán a usiloval žít konformně, nicméně v touze po vzpřímenosti posléze dospěl k nové vzpouře a s novým trestem i k volnosti. Autor zde využívá postupů francouzského tzv. nového románu: bohatě členěných souvětí a problematizující autoreflexe bez epicky rozvíjeného děje. Pikareskním románem je naopak inspirována groteskní próza Prevít a zvířátka, vyprávějící o marném boji nekonformního mladého muže s hyperbolizovanou, personifikovanou průměrností a spořádaností. V barvitém, fantaskním a v duchu poetiky absurdity rozvíjeném příběhu bez psychologické kresby postav se prostupují nejen nejrůznější emociální polohy, od humoru až po hrůzu a děs, ale i motivy a postupy rozmanitých žánrů, včetně westernu a literatury špionážní. Pro mládež Pujman napsal prózu Nebezpečné dny Robina Stolky.

Zdroj životopisu: http://www.slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?docId=8

Populární autoři:

Eduard Petiška

1924 - 1987