Nora Ikstena

lotyšská, 1969 statistiky

Nahrávám...

Životopis

Prozaička narozená roku 1969 v Rize, absolventka lotyšské filologie na rižské univerzitě, poté byla vědeckou pracovnicí muzea a redaktorkou, studovala též anglický jazyk a literaturu ve Spojených státech. Vedle své spisovatelské profese je i nadále redaktorkou a velmi aktivní účastnicí lotyšského literárního života doma i v zahraničí.
Do literatury vstoupila počátkem 90. let kulturněhistorickou statí, později vydala dvě sbírky povídek: Nieki un izpriecas (Maličkosti a radosti, 1995) a Maldīgas romances (Klamné romance, 1997). Největšího ohlasu se dostalo jejím dvěma románům Dzīves svinēšana (Oslava života, 1998) a Jaunavas mācība (Učení panny, 2001), v nichž se v různých podobách ženské lásky odkrývají archetypické vrstvy lidského bytí. Autorka vkládá do svých děl magické formule i mýtické aluze, na lotyšskou historii pohlíží očima žen několika generací. Její styl, jenž bývá někdy přirovnáván k magickému realismu, čerpá z modernismu konce 20. století. Vydala též několik knih o známých lotyšských osobnostech a sbírku literárních pohádek Pasakas ar beigām (Pohádky s koncem, 2002).
Poslední sbírka povídek Dzīves stāsti (Životní příběhy, 2004) představuje zásadní změnu v autorčině tvorbě a vysloužila si široké uznání kritiky. Jejími hrdinkami jsou dnešní ženy v konfrontaci s každodenním životem, jeho zvraty, starostmi i radostmi, přičemž realita je zde vnímána místy až překvapivě drsně a neúprosně.
V roce 2001 získala Nora Ikstena nejvyšší lotyšské ocenění - Výroční cenu za literaturu. Román Dzīves svinēšana byl vydán v Dánsku (2001) a Estonsku (2003), román Jaunavas mācība v Litvě (2005).

Zdroj životopisu: Krajinou samoty, antologie povídek lotyšských spisovatelek

Populární autoři: