Milan Smrčka
Záviš pseudonym |
česká, 1956 |
Životopis
Jeho tvorba má autobiografické prvky. Na své rodné město odkazuje zejména ve svých písních Znojemské vlakové nádraží a Červený most a postavu svého otce – vojáka z povolání ztělesnil v písni Já na vojnu nepudu. Profiluje se folkově-poetickým směrem tzv. Pornofolkem. Pornofolk obsahuje často vulgární a obscénní texty, které však nejsou jeho primárním cílem. Tím je zejména humor a pobavení posluchačů.
V roce 2005 se Záviš umístil v anketě Český slavík na 171. místě, o rok později již na místě 106. V roce 2008 byl 110. Nejlepšího umístění dosáhl zatím v ročníku 2009, kdy obsadil 76. místo. Vystupuje pravidelně po celé České republice a ve dvou pražských klubech (Vagón, Nad Viktorkou) má své stálé scény. V roce 2005 vystoupil v České televizi v rámci benefičního koncertu pro konto Paraple.
Záviš se stal hlavním motivem filmu známého českého dokumentaristy Karla Vachka, který byl v roce 2006 natočen pod názvem Záviš, kníže pornofolku pod vlivem Griffithovy Intolerance a Tatiho Prázdnin pana Hulota aneb Vznik a zánik Československa (1918-1992).
V roce 2006 brněnské rádio Hey na základě reakcí posluchačů vyzvalo k hlasování pro Záviše v anketě Český slavík. Kvůli negativním ohlasům sponzorů se však záhy od své akce distancovalo.
Zdroj životopisu: wikipedie.cz
Milan Smrčka - knihy
- Pralinky z mašinky 2020
- Pičoviny 2010
- Nedá se svítit... 2007
- Prvé písně Závišovy 2008
- Krůček od hajzlu 2013
- Konec zhuntovaného kavalíra 2001
- Veršíky z putyky 2012
- Záviš, pacient Šafáře 2003
- Ať žije republika! 2005
- Oběšený Petr 2013
- Let balonem 2015
Žánry autora
Poezie Literatura česká Literatura naučná Humor Povídky