Marie Fischerová-Kvěchová

česká, 1894 - 1984 statistiky

Nahrávám...

Životopis

Marie Fischerová-Kvěchová se narodila 24. 3. 1892 v Kutné Hoře. Absolvovala pražskou Uměleckoprůmyslovou školu, navštěvovala malířské školy „Cola Rossi“ a „Croquis“ v Paříži. Stálým zdrojem její dlouholeté tvorby (zemřela v dvaadevadesáti letech, 2. 6. 1984) bylo lidové umění, děti a jejich svět. Ilustrovala řadu knih (Kožíškův slabikář Poupata, Babičku B. Němcové, Karafiátovy Broučky…), její kresby se objevovaly na dopisnicích, plakátech…, je autorkou souboru 25 studií lidových krojů. Na výstavě dekorativního umění v Paříži roku 1925 byly její práce po zásluze oceněny zlatou medailí.
Nadání zdědila asi po své matce, která měla vyvinutý výtvarný cit a velký zájem o lidovou kulturu.
Po absolutoriu na Umělecko-průmyslové škole (prof. J. Schusser, J. Preisler, J. Schikaneder) odjela M. Kvěchová na studijní pobyt do Paříže, kde pilně kreslila nejen modely ve škole, ale i hosty kaváren, děti v parku a vůbec život pařížských ulic. Tento pobyt předčasně ukončila 1. světová válka.
V r.1915 se provdala. Její snahu o zachycení dítěte můžeme pozorovat od samých začátků. Chodila s blokem i do porodnice, kde byl tehdy její manžel - lékař na praxi. V r.1916 vychází její první knížka ilustrací lidových písniček a říkánek „Našim dětem“, po které pak následovaly další - Sládkovy "Skřivánčí písně", slabikář "Poupata", Karafiátovi "Broučci", „Babička“ B. Němcové, "Naše koledy" aj. To už měla "modely" doma - své tři děti, nás; později to bylo šest vnuků a nakonec deset pravnuků.Zasvětila celý dlouhý život svým třem láskám, které se v jejím díle vzájemně prolínají s doplňují: lásce k dětem, k přírodě a k lidové kultuře.
Již za 1. světové války dojížděla naše rodina do Černošic, kam se přestěhovali. V r.1933 po přestavbě domu jsme se přestěhovali do Černošic natrvalo.

Zdroj životopisu: www.2008.cz/berownka/berownka2/historie/data/osob_kvechova.d

Populární autoři:

Eduard Petiška

1924 - 1987
Arnošt Lustig

1926 - 2011