Koupit knihy

Ma Ťien

čínská, 1953


Nahrávám...

Životopis

Spisovatel Ma Jian se narodil 18. srpna v roce 1953 v Qingdao, což je přístavní město, které se nachází ve východočínské provincii Shangdong. Ma Jian nepocházel z bohatých poměrů, v mládí se živil jako opravář hodinek a také se velice rád zabýval kreslením, psaním básní a fotografováním. Po absolvování střední školy působil jako fotograf v deníku Lidové noviny (Renmin ribao 人民日报 ). Po Kulturní revoluci v Pekingu s přáteli založil uměleckou undergroundovou skupinu, se kterou pořádal výstavy a také s touto skupinou začal objevovat západní kulturu, díky čemuž měl Ma Jian časté problémy se státní mocí a byl velice často vyslýchán. Z důvodu, že Ma Jian byl velice dobrý fotograf, jeho fotografie z různých odlehlých koutů Číny byly vystavovány v Kantonu či Pekingu v sekci anonymních fotografů. Během let 1985–1986 Ma Jian podnikl cestu po celé Číně. Navštívil mnoho míst a Tibet nebyl výjimkou. Díky jeho cestám po Tibetu se část jeho literární tvorby orientuje na toto území patřící k Čínské lidové republice. Roku 1987 se Ma Jian stal v Čínské lidové republice zakázaným autorem, a tak spisovatel odjel do Hongkongu, kde mohl publikovat bez postižení. Jeho knihy mimo jiné mohly vycházet i na Taiwanu.
Před Ma Jianovým odjezdem do Hongongu roce 1987, vydal Ma Jian sbírku povídek Ukaž jazyk aneb všechno je prázdné. Tato sbírka povídek vyvolala řadu debat. Jak uvádí v doslovu sbírky Vábení Kailásu: Moderní povídky z Tibetu Martin Slobodník: „Po časopiseckém publikování roku 1987 vyvolal Ma Ťienův cyklus povídek literární skandál.“ Sbírka byla publikována v literárním časopise Lidová literatura (Renmin Wenxue 人民文学). Ma Jian byl kritizován za to, že uráží Tibeťany a narušuje „bratrské vztahy“ mezi Tibetem a Čínou. Toto dílo bylo v Číně označeno za vulgární a obscénní. Dílo, které údajně hanobí pověst Tibeťanů. Od této doby se Ma Jian stal v Číně zakázaným autorem. Tato „skandální“ sbírka se skládá z pěti povídek. Jedná se o povídky „Úsměv jezera Demola“ (Duomula hu de weixiao 多木拉湖的微笑), „Holý zadek a osm zubů malého spratka“ (Guang tun ba chi xiao du 光臀八齿小蠹), „Ţenské nebe“ (Nüren lan 女人 蓝), „Iniciace“ (Guanding 灌顶) a „Zlatý čhörten“ (Jin ta 金塔). Tibetskou kulturu ve svých povídkách Ma Jian líčí bez idealizace, spíše se v jeho povídkové tvorbě objevují prvky krutosti, až nelidskosti. Ma Jian například v jedné své povídce popisuje sexuální zneužívání či rituální znásilnění. Ma Jian rovněž ve svých povídkách vyjadřuje, jak je okouzlený ženskou nahotou. „Nahota se v Číně romantizuje, pokládá se za projev svobody, nespoutanosti, odtrhnutosti od společenských a morálních omezení „moderního“, tedy chanského světa.“ Rovněž byl Ma Jian kritizován za to, že postavy v jeho povídkách nejednají na základě rozumu, nýbrž se pouze řídí svou vlastní sexualitou a touhou, což v té době bylo naprosto nepřípustné. Jeho díla jsou rovněž z části ovlivněná buddhistickým náboženstvím. Především, v již zmíněné sbírce povídek, Ukaž jazyk aneb všechno je prázdné (Liangchu ni de shetai huo kongkong dangdang 亮出你的舌苔或空空荡荡). Sám Ma Jian byl vyznavačem a aktivně se zajímal o buddhistické náboženství. Později Ma Jian opouští ve svých knihách Tibet a zabývá se jinými tématy. Je především ovlivněný hnutím „hledání kořenů“. Stejně jako autoři literatury „hledání kořenů“ píše Ma Jian o drsném životě v odlehlých koutech Číny, ale Ma Jian se s tímto hnutím nikdy doopravdy neztotožnil. Tyto povídky byly zařazeny do sbírky Ty smradlavý pse (Ni la gou shi 你拉狗屎), vydané roku 1987 na Taiwanu. Z této sbírky v češtině zatím vyšla jen povídka „Poslední déšť“ (Zuihou de yushui 最后的水) v časopise Orientálního ústavu Akademie věd České republiky Nový Orient roku 1997. Další dílo, které Ma Jian napsal, bylo publikováno pod jménem Rudý prach (Hong chen 红 尘). Tato kniha byla vydána v roce Ma Jianova odchodu do Hongkongu a mimo jeho vzpomínek na cesty po Číně také upozorňuje na tehdejší situaci v Číně. Tato kniha mu přinesla ocenění v kategorii dokumentárního psaní. Na začátku 90. let se Ma Jian věnuje psaní románů. Mezi jeho nejznámější romány patří Mistr nudlí (Mianzhe 面者 ), Devět postranních pěšinek (Jiu tiao chalu 九条差路) a román Trýzeň (Fannao 烦恼). V roce 2008 publikuje Ma Jian v Londýně román Pekingské koma. Román vypráví o událostech odehrávajících se během masakru na Tian‘an men v roce 1989. V roce 1997 Velká Británie po vypršení smlouvy navrátila Honkgong ČLR, který se tak stal „zvláštní administrativní zónou ČLR“. Kvůli těmto událostem Ma Jian emigroval do Německa a posléze v roce 1999 do Velké Británie.
V současné době žije Ma Jian v Londýně se svou manželkou, překladatelkou, Flore Drew, kde se zabývá literaturou. Ma Jian je dnes pokládán za jednoho z nejlepších čínsky píšících prozaiků. Ma Jian navštívil v roce 2009 Českou republiku v rámci 19. ročníku Festivalu spisovatelů.(zdroj životopisu: https://theses.cz/id/bz9gfb/BP_pdf.txt)

Přidat ocenění

Ocenění

U autora není zatím žádné literární ocenění.

Populární autoři:

Terry Pratchett

1948 - 2015
Johanna Lindsey

1952 - 2019