Louis Ferdinand Céline

francouzská, 1894 - 1961 statistiky

Nahrávám...

Životopis

Louis-Ferdinand Céline, vlastním jménem Louis-Ferdinand Destouches, byl francouzský lékař a spisovatel. Pocházel z chudé keltské rodiny původem z Bretagne. Bojoval v první světové válce, kde byl těžce raněn do hlavy a prohlášen za invalidu ze 75%. Zranění mělo celoživotní následky. V roce 1924 vystudoval lékařství a v roce 1928 se usadil a otevřel si praxi na předměstí Paříže. Ve volném čase psal.

Jeho prvotinou je román Cesta do hlubin noci (1932), v němž bez servítků vlíčil hrůzu vlastních válečných zážitků, toulek po Africe i praxi chudinského lékaře na předměstí. Kniha zapůsobila pro svou otevřenost a neotesaný, ale novátorský styl jako zjevení a zajistila mu okamžitý úspěch po celé Evropě. Podařilo se mu zlomit mnoho konvencí, např. užíváním slangu a vulgarismů. Céline totiž nesnášel vymydlený jazyk literárních salónů; chtěl psát tak, jak mluví obyčejní lidé. Manipulací a intrikami se stalo, že Cesta do hlubin noci nedostala Goncourtovu cenu. V témže roce začal Céline koketovat s komunismem, ale později se díky svému antisemismu sblížil s fašismem.
Podobné nadšení vyvolala Célineova druhá kniha Smrt na úvěr (1936). V tomto rozsáhlém románu, odehrávajícím se na chudém předměstí Paříže před I. světovou válkou, se autor vrací k neuvěřitelným a drsným příhodám ze svého dětství. Román přináší ještě radikálnější uvolnění stylu. V roce 1937 se Céline vrátil ze Sovětského svazu. Napsal o tom pamflet Má vina (Mea Culpa, 1937), kde beze všech příkras popsal, jak to v SSSR reálně funguje. Následovaly tři antisemitské pamflety: Maličkosti pro masakr (Bagatelles pour un massacre, 1937), Škola mrtvol (L'École des cadavres, 1938) a Pěkný bordel (Les Beaux Draps, 1941). Jejich vydávání je ve Francii zakázáno.

Ačkoliv nebyl představitelem vichystického režimu, měl obavy, že bude stíhán za kolaboraci, protože napsal mnoho článků, které by takto mohly být vnímány. Proto v roce 1944 odešel do německého Sigmaringenu a odtud dále do Dánska. Ve Francii byl v nepřítomnosti odsouzen k trestu smrti. V Dánsku strávil rok ve vydávací vazbě, ale v roce 1951 byl amnestován a vrátil se do Francie. Z těchto zážitků pak vznikla série jeho pozdních románů.
Texty kolaboranta nikdo nechtěl tisknout, takže se musel vrátit k medicíně, což mu moc nevynášelo a žil proto v bídě.

Céline je považován za jednoho z největších francouzských romanopisců a mistrů jazyka 20. století. Protože byl ostrý odpůrce establišmentu, jsou jeho názory vysoce kontroversní. Měl sympatie ke kolektivismu, komunismu, nacismu a kolaboraci s německou okupační mocí; byl přesvědčený antisemita a rasista. Nebyl ale členem žádné organizované skupiny a faktická podoba antiestablišmentových hnutí se mu hnusila.

Zdroj životopisu: www.osobnosti.cz

Populární autoři:

Maurice Leblanc

1864 - 1941
Jean Giono

1895 - 1970
Marcel Pagnol

1895 - 1974