Leon Uris životopis

americká, 1924 - 2003

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Životopis

Leon Marcus Uris se narodil roku 1924 v marylandském Baltimoru v rusko-polské židovské rodině (matka Anna byla Američanka první generace, otec William emigroval do Spojených států přes Palestinu z Polska). Ačkoli od dětství psal povídky, nedosáhl žádného vyššího vzdělání a v 17 letech se dal k námořnictvu. Za 2. světové války sloužil v jižním Pacifiku a na Novém Zélandu – zkušenosti z výcviku a bitev pak roku 1953 ztvárnil ve své prvotině Battle Cry (Válečný křik), která sklidila ohromující úspěch snad právě proto, že oproti Nahým a mrtvým Normana Mailera nebo Mladým lvům Irwina Shawa oslavovala patriotismus a tradiční pojetí hrdinství. A již tady se ukázalo, co bude autorovou silnou stránkou: panoramatická próza plná akce, umně proplétající dějinné události s fikcí, jež zachycuje odhodlané jedince v dramatických momentech moderní historie, přičemž hlavním tématem je boj za svobodu. Jeden z Urisových nesčetných fanoušků kdysi poznamenal, že se prostřednictvím jeho děl seznámil s úžasnou spoustou faktů. Snad nejvíce to platí o autorově „majstrštyku“, Exodu, při jehož přípravě pročetl několik set knih, hovořil s více než 1200 očitými svědky a procestoval desítky tisíc kilometrů. Kniha je encyklopedií, která zachycuje nejen život v evropských židovských ghettech, pogromy v Rusku, zrod sionismu a kibuců a státu Izrael, ale taky třeba principy tzv. ropné politiky či dobu britského mandátu v Palestině. Podle Urisovy knihy byl natočen film, stal se předlohou pro muzikál apod., autor sám se k dílu několikrát vrátil. Epizodu z povstání ve varšavském ghettu rozpracoval v titulu Milá č. 18, čímž roku 1961 Josephu Hellerovi víceméně znemožnil použít stejnou číslovku (a tak dnes namísto Hlavy 18 máme Hlavu 22 – Uris nic změnit nemohl, jelikož Milá č. 18 byla skutečnou adresou ústředí odboje). V roce 1964 autora spolu s britským nakladatelstvím Bantam zažaloval polský lékař Wladyslaw Dering, jehož jméno je v Exodu uvedeno v souvislosti s osvětimskými doktory, kteří na židovských vězních prováděli zvrácené experimenty. Tím začal jeden z nejdelších procesů v britské soudní historii – Uris se totiž navzdory doporučení právníků rozhodl hájit. Spor nakonec dopadl tak, že Deringovi byla jako kompenzace přiřčena půlpence a zaplatit musel výlohy obou stran. Spisovatel celý případ použil coby základ románu Queen's Bench VII (Soud Jejího Veličenstva, 1970). O deset let dříve vydal knihu nazvanou Exodus Revisited (Ještě jednou Exodus), která se bezvýhradně hlásí k dokumentu a znovu navštěvuje obrazem i slovem místa, jež okouzlila miliony čtenářů. Uris zemřel 21. června 2003 v New Yorku na selhání ledvin. (zdroj životopisu: http://wikipedia.infostar.cz/l/le/leon_uris.html)

Ocenění