Karin Boye

švédská, 1900 - 1941 statistiky · web

Nahrávám...

Životopis

Básnířka, prozaička a kritička, patří k nejvýraznějším osobnostem švédského literárního modernismu. Po studiích filozofie a literatury v Uppsale a Stockholmu se na čas připojila k radikálnímu levicovému hnutí Clarté. Spíše než obecné politické otázky ji ale vždy zajímala problematika kultury a postavení žen. Počátkem třicátých let založila společně s Erikem Mestertonem a Josefem Riwkinem významný modernistický časopis Spektrum (1931–32), který publikoval nejen poezii a literární statě, ale i články o psychoanalýze a moderní architektuře. K. Boyeová, spolu s E. Mestertonem, přeložila také stěžejní dílo světového modernismu – Eliotovu báseň Pustina (The Waste Land).

Za svůj život vydala čtyři básnické sbírky, ta poslední, Sedm smrtelných hříchů (De sju dödssynderna) vyšla až posmrtně. Kritika později nejvíce ocenila originální modernistické obrazy ve sbírce Kvůli stromu (För trädets skull, 1935). K. Boyeová je ale také autorkou řady povídek a pěti románů, z nichž nejznámější, utopistický protiválečný román Kallocain (1940), dosáhl velkého ohlasu i v zahraničí (byl přeložen i do češtiny). V roce 1941 spáchala Karin Boyeová sebevraždu.

Povídková tvorba K. Boyeové je poměrně rozsáhlá, povídky uveřejňovala v různých švédských časopisech po celý život. Většinou je psala na objednávku a byl to pro ni často hlavní zdroj obživy. Až později byly povídky vydány knižně ve třech souborech. Autorka sama si své povídkové tvorby příliš necenila, neboť se při ní necítila umělecky zcela svobodná, musela se totiž mnohdy přizpůsobit požadavkům vydavatele. Povídka Hodina duchů pochází ze sbírky Zúčtování (Uppgörelser) a svou orientací na podvědomí a vnitřní svět hrdinky nezapře silný vliv S. Freuda.

Mezi lety 1929 a 1932 byla vdána za jiného člena Clarté, Leifa Björcka. Šlo pouze o přátelský svazek. Po rozchodu s manželem měla Boyeová vztah s Gunnel Bergströmovou, která kvůli Boyeové opustila svého manžela, slavného básníka Gunnara Ekelöfa. Během pobytu v Berlíně (1932–3) poznala Margot Hanelovou, s níž žila po celý zbytek života a již nazývala „svou manželkou“.

23. dubna 1941 opustila Karin Boyeová domov. Spáchala sebevraždu pomocí prášků na spaní; její tělo nalezl farmář, který šel na procházku. Ležela schoulená na balvanu na kopci s výhledem severně od Alingsåsu u Bolltorpsvägenu. Tento balvan je nyní jejím pamětním kamenem. Margot Hanelová spáchala sebevraždu brzy nato.

Zdroj životopisu: legie.info, Wikipedia

Populární autoři:

Per Wahlöö

1926 - 1975