Karel Zlín

česká, 1937 statistiky

Nahrávám...

Životopis

* 23. 7. 1937, Zlín

Básník a výtvarník

Vlastním jménem Karel Machálek, jménem Zlín začal podepisovat své literární texty od roku 1955. Jeho otec Karel Machálek (1910–1986) byl malíř a grafik, pracující řadu let v propagačním oddělení firmy Baťa. – Zlín od roku 1952 studoval Střední uměleckoprůmyslovou školu v Uherském Hradišti (maturoval 1956) a 1957–1963 AVU v Praze (u prof. Vlastimila Rady a Karla Součka). Po studiích se ve svobodném povolání cele věnoval malířské a sochařské tvorbě; je tvůrcem obrazů, soch, knižních ilustrací a filmových plakátů, mj. v časopise Světová literatura vytvořil soubor ilustrací k románu Dina Buzzatiho Tatarská poušť (1968). V roce 1976 odešel do Paříže, kde se natrvalo usadil, francouzské občanství získal v roce 1981. V letech 1986–1991 často pobýval v Itálii (Neapol, Řím), v roce 1997 v Benátkách a v Londýně, v roce 1998 v Egyptě a Británii.

Verše časopisecky publikoval nejprve v Univerzitě Karlově, od poloviny 60. let zejména v Hostu do domu, Tváři, Sešitech pro mladou literaturu, Orientaci, Archu aj.; po 1989 v Hostu, Literárních novinách, Tvaru, Revolver Revue, Souvislostech, A2, Welesu. Zlínovy verše jsou obsaženy v samizdatovém sborníku Básníci a samotáři (1984, eds. Ondřej Fibich, Jiří Brixi). První samostatnou výstavu měl v roce 1967 v Praze, ve Francii poprvé samostatně vystavoval roku 1977 (Lyon, později Paříž, St. Rémy). Svá výtvarná díla zde prezentoval pod jménem Karel, později Karel-Zlin. V 90. letech se podílel na sochařské výzdobě prezidentského zámku v Rambouillet a účastnil se řady sochařských výstav. V roce 2008 proběhla v Praze samostatná výstava jeho filmových plakátů. – Spolu s Pascalem Payenem-Appenzellerem vydal knihu Thanatos Eros (2005), v níž jsou otištěny Appenzellerovy francouzské básně úzce inspirované Zlínovými erotickými kresbami.

Zlínova poezie 60. let (Hledán) má blízko k temnému vidění světa, jímž se projevoval odklon části současné české poezie od předchozích smyslově materialistických východisek. Jeho lyrika, ovlivněná německým expresionismem a reflexivní linií tvorby Vladimíra Holana, medituje nad konečností a prázdnotou lidského bytí, jehož fragmentárnost se vyjevuje dotekem s věčným koloběhem věcí a přírodních procesů. Tíhnutí arytmických a strohých veršů k abstrakci oslabuje značná výrazová expresivita, zdůrazňující temné stránky lidského života. V další Zlínově tvorbě, zčásti vzniklé již ve Francii, osciluje básníkův prožitek mezi teskným pohledem k domovu a možností žít svobodně uprostřed francouzské kultury (Dům drsných). Tento životní pocit ovlivnil i formální výstavbu jeho poezie, která se zbavuje expresivity, prozaizuje se a intelektualizuje. V souladu s básníkovým pronikáním do hlubších souvislostí anticko-románského uměleckého odkazu se v jeho verších nově objevují četné aluze a odkazy francouzské, italské a antické provenience (Hymna pro Nouth ze souboru Poezie). S nadčasovostí těchto uměleckých a kulturních hodnot básník stále konfrontuje vlastní tvůrčí úsilí i svůj existenciální prožitek plynoucího času, což prohlubuje reflexivní ráz jeho poezie jako osobitého komentáře umělcovy cesty k lidské i tvůrčí zralosti. Diskursivní dikce a reflexe vlastního uměleckého konání Zlína přivádějí k esejizujícímu pojetí básně v próze (V kraji Oxymoronu). Silný vliv na Zlínovu poezii mají jeho kulturněhistorické a literární znalosti, které se uplatnily například ve francouzsky psaném básnickém cestopise Vers l' Orient inspirovaném Nervalovou cestou do Orientu. V novějších sbírkách Karla Zlína je patrný vliv české poezie devatenáctého století a zvláště poezie Máchovy (V očích Gorgony, Komety siný svit).

Vedle původní básnické tvorby je Zlín autorem překladů poezie Uga Foscola, Giacoma Leopardiho a Gérard de Nervala.

Zdroj životopisu: slovník české literatury

Populární autoři:

Jaroslav Hašek

1883 - 1923