Karel Štorkán

Životopis

Prozaik tematicky čerpající z oblasti sportu, kriminalistiky a života mládeže, autor odborných prací z oboru žurnalistiky, scenárista. Narodil se 5. května 1923 v Hořovicích. Na počátku války vstoupil do učení a jako vyučený soustružník se přihlásil na státní průmyslovou školu v Praze. 1947–52 studoval na novinářské fakultě Vysoké školy politické a sociální. Od 1952 působil na katedře novinářství pražské filozofické fakulty, od 1960 na fakultě publicistiky, kde se 1965 habilitoval v oboru dějin novinářství prací Počátky českého dělnického tisku (kandidát věd 1969). 1970–76 zastával funkci proděkana, od 1976 vede katedru periodického tisku. Publikoval v Práci, Světu v obrazech a Večerní Praze. Spolupracuje s Čs. filmem a s televizí. Ve svých prvních knižních publikacích z druhé poloviny 50. let popularizoval s poněkud zjednodušující didaktičností významné osobnosti z oblasti sportu (Rekord nepadá z nebe, Když chytal Plánička). Část jeho literární produkce je založena na beletrizaci dokumentovaného faktu a klade si za cíl informovat veřejnost o problematice současné kriminalistiky. Citové úrazy a touhy mladých, jejich často zkreslené představy o světě, kolize, ztráty iluzí, ale i první kroky k dospělosti jsou obsahem nejčetnější skupiny Štorkánových próz ze 70. let. Autor v nich postupně zobrazil mladé hrdiny z nejrůznějších sociálních skupin a prostředí: posluchačky zdravotní školy (My ztracený holky), motocyklového závodníka, nedostudovaného středoškoláka (Rodeo), vojáky prezenční služby (Půlnoční kolona), učňovskou mládež (Kvočny a král) atd. Jsou psány většinou v první osobě, tedy se snahou přiblížit se co nejbezprostředněji zobrazovanému předmětu, s využitím promluvy jako hlavního charakterizačního prostředku. Od centrální linie Štorkánovy tvorby se tematicky odchylují próza Milión, rekonstrukce událostí z první republiky, které vedly ke zřícení domu na Poříčí, a vesnické drama Rozhodnutí, z období kolektivizace, jemuž předcházela tematicky identická hra Střílej oběma rukama, uvedená rozhlasem, televizí i na scéně Národního divadla. Většina jeho próz se stala podkladem k filmovému scénáři, snadnost této úpravy umožňuje také jejich tvar – příběh rozvíjený ve zkratkových peripetiích, převaha akce a dialogu. – Od poloviny 50. let se Štorkán věnoval odborné problematice novinářství, nejprve tématům historickým, posléze teoretickým.
Zemřel 12. dubna 2007 ve Starých Splavech.
Jeho dílo je poplatné době, v níž vznikalo, přesto bylo velice populární a čtené.

Zdroj životopisu: www.legie.info