Karel Šiktanc životopis

česká, 1928 - 2021

Životopis

Karel Šiktanc (10.7.1928 – 26.12.2021) byl český básník, překladatel, autor reportáží a pohádek. Jeho synem je básník Petr Halmay a jeho vnukem divadelní režisér David Šiktanc.
Pochází z rodiny truhláře a zaměstnance kladenských oceláren. Vystudoval Amerlingův učitelský ústav v Praze a ve studiu pokračoval na pražské pedagogické fakultě, ale nedokončil je.
V roce 1950 pracoval krátce jako redaktor v deníku Mladá fronta a téhož roku přešel do Čs. rozhlasu. V letech 1955-59 byl členem redakční rady časopisu Květen, kde se podílel na vzniku a činnosti literární skupiny s programem tzv. poezie všedního dne. Od roku 1960 pracoval jako vedoucí redaktor v nakladatelství Mladá fronta, později jako šéfredaktor.
Po roce 1970 musel opustit nakladatelství, stal se ineditním autorem, jeho jméno se přestalo objevovat v literárních slovnících, jeho knihy byly vyřazeny z knihoven. Byla zničena převážná část nákladu již vytištěné sbírky Mariášky. V 70. a 80. letech mu byla zakázána publikační činnost, své práce zveřejňoval v samizdatu a exilových nakladatelstvích. V 70. letech podepisovala Šiktancovy televizní pohádky Milena Medová, rozhlasové pohádky Eva Králová a dramatizaci cestopisů pro rozhlasový pořad Vesmír Zdeněk Frýbort. V 80. letech publikoval Šiktanc pod cizími jmény i knižně, například pod jménem Vladimíra Pistoria, Jiřího Šebánka či Vladimíra Remeše. Šiktanc byl i libretistu opery Mistr Jeroným, kterou však za minulého režimu musel podepsat cizím jménem Ivo Jirásek. Opera byla v polovině 80. let uvedena 9x.
Po listopadu 1989 působil krátce ve funkci předsedy Obce spisovatelů a do roku 1992 byl členem její rady. V letech 1993–95 řídil v nakladatelství Český spisovatel edici České básně. Od roku 1995 byl v důchodu.
V roce 1989 obdržel Cenu Jaroslava Seiferta za sbírku Srdce svého nejez a v roce 2000 Cenu Českého literárního fondu. Za sbírku Šarlat z roku 1999 získal Státní cenu za literaturu. Sbírka Zimoviště získala cenu Magnesia Litera pro nejlepší básnickou knihu roku 2004. Společná kniha s Oldřichem Králem Tři nadání se stala knihou roku 1999 dle ankety Lidových novin. (zdroj životopisu: spisovatele.cz)

Ocenění (6)

2011 - Cena Jaroslava Seiferta (poezie) - kniha Nesmír
2011 - Výroční cena Nadace Český literární fond (Výroční cena za literární tvorbu) - kniha Nesmír
2004 - Magnesia Litera (Litera za poezii) - kniha Zimoviště
2000 - Státní cena za literaturu - kniha Šarlat
2000 - Výroční cena Nadace Český literární fond (Výroční cena za literární tvorbu) - kniha Šarlat
1989 - Cena Jaroslava Seiferta (básnická sbírka) - kniha Srdce svého nejez