Karel Pichlík

česká, 1928 - 2001 statistiky

Nahrávám...

Životopis

Karel Pichlík (2. března 1928, Praha – 16. dubna 2001, Praha) byl český historik, zaměřený na české a slovenské dějiny 20. století a na dějiny rakousko-uherské a československé armády. Patřil do skupiny původních signatářů Charty 77. Nositel státního vyznamenání Medaile Za zásluhy II. stupně (1998).

Karel Pichlík se narodil v Praze. V roce 1947 odmaturoval na reálném gymnáziu v Praze na Vyšehradě. V témže roce vstoupil do KSČ. V letech 1949 – 1953 studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze historii. Po ukončení studia zůstal na katedře historie jako asistent a později odborný asistent. V roce 1958 nastoupil jako vědecký pracovník do Vojenského historického ústavu v Praze. V letech 1959 – 1965 a 1968 – 1969 byl členem redakční rady časopisu Dějiny a současnost. Roku 1962 získal titul kandidáta věd (CSc.), roku 1967 doktorát filozofie (PhDr.). Habilitoval se roku 1968, ale docentem byl z politických důvodů jmenován až v roce 1990.

Po okupaci Československa v srpnu 1968 byl jako stoupenec společenských a politických reforem Pražské jaro 1968 pronásledován normalizačním režimem. V roce 1969 byl vyloučen z KSČ a propuštěn z Vojenského historického ústavu. Na mnoho let mu byla zakázána nejen vědecká, ale i jakákoliv kvalifikovanější práce. V letech 1970 – 1988 pracoval jako pomocný dělník (mj. jako tzv. vodoměrka) v podniku Vodní zdroje. Práci ve vlastním oboru se mohl věnovat pouze soukromě a více méně tajně. Na konci roku 1976 v první skupině signatářů podepsal prohlášení opoziční iniciativy Charta 77.

Teprve po listopadu 1989 se mohl vrátit ke své profesi. V letech 1990 – 1994 pracoval v Historickém ústavu Čs. armády (od roku 1993 Historický ústav Armády ČR; nástupnická organizace Vojenského historického ústavu), z toho první tři roky ve funkci ředitele Památníku odboje. V letech 1995 – 1997 působil jako konzultant Kanceláře prezidenta republiky. Byl předsedou redakční rady v časopisech Dějiny a současnost (1990 – 1992) a Historie a vojenství (1990 – 1994). Zúčastnil se práce několika historických komisí: Historické komise KC Občanského fóra (1989 – 1990), Československo – rakouské komise historiků (1990 – 1992) a Česko – slovenské komise historiků (od roku 1994). Dále byl členem správní rady Ústavu T. G. Masaryka (od roku 1990) a Československého dokumentačního střediska (od roku 1999). V roce 1998 mu prezident České republiky udělil Medaili Za zásluhy II. stupně. Karel Pichlík zemřel 16. dubna 2001 v Praze.

Zdroj životopisu: http://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_Pichlík

Populární autoři:

Karel Čapek

1890 - 1938
Jan Werich

1905 - 1980