Jozef Miloslav Hurban

slovenská, 1817 - 1888 statistiky

Nahrávám...

Životopis

Jozef Miloslav Hurban byl slovenský kněz, národní buditel, politik a spisovatel.

Jozef Miloslav Hurban pocházel z početné rodiny evangelického faráře. V letech 1830 - 1840 studoval v Bratislavě na evangelickém lyceu. V roce 1840 byl vysvěcen na kněze a začal působit jako kaplan v Brezovej a od roku 1843 se stal na dlouhé roky farářem v Hlbokém.

Od roku 1835 se Jozef Miloslav Hurban zapojil do národního hnutí, především jako člen Společnosti česko-slovanské. Byl vedle M. M. Hodži nejbližším spolupracovníkem Ľ. Štúra. Hurban patřil k nejvýznamnějším ideologům a organizátorům slovenského národního hnutí v 19. století.

Po zákazu činnosti Společnosti česko-slovanské v roce 1837 se Jozef M. Hurban stal čelným představitelem tajného spolku Vzájemnost. Na začátku se hlásil ke Kollárově koncepci jednotného československého národa. Jako první ze Štúrovců však od této koncepce ustoupil. Prosazoval ideu o svébytnosti slovenského národa.

Na Hurbanově faře proběhly v červenci roku 1843 porady o vytvoření nového slovenského spisovného jazyka. V roce 1844 vydal Jozef M. Hurban druhý ročník almanachu Nitra jako první knihu psanou v nové spisovné slovenštině.

Jozef M. Hurban se podílel na založení kulturně politického spolku Tatrín a zasloužil se o rozvíjení spolupráce s bernolákovci. Od roku 1846 vydával časopis Slovenské pohľady na vedy, umenie a literetúru. Obětavě se věnoval osvětové práci
na své faře. Zakládal čtenářské kroužky, nedělní školy a ochotnické divadlo.

V době revoluce roku 1848 organizoval Jozef M. Hurban lidová shromáždění, na nichž prosazoval radikální národnostní a sociální požadavky. V květnu téhož roku se zúčastnil rokování slovenských vlastenců v Liptovském Mikuláši. Zde
byly přijaty památné Žiadosti slovenského národa. V září 1848 se stal Hurban předsedou Slovenské národní rady. Zaujal vedoucí postavení při ozbrojeném vystoupení dobrovolníků, které mělo na Slovensku vyvolat povstání proti maďarské vládě.

Když byl na Hurbana vydán zatykač, odjel do Prahy
a zde se zúčastnil Slovanského sjezdu. Navštívil také Chorvatsko a Srbsko a jednal o pomoci slovenskému hnutí.

Za Bachova absolutismu žil Jozef M. Hurban pod policejním dohledem. Proto se omezil na náboženskou činnost. Koncem padesátých let se však znovu zapojil do národního hnutí a působil i literárně.

V červnu roku 1861 se Jozef M. Hurban zúčastnil shromáždění vlastenců v Martině, které přijalo Memorandum národa slovenského. Spolu s J. Franciscim toto Memorandum předal představiteli uherského sněmu. Hurban byl v srpnu 1863 i jedním ze zakládajících členů Matice slovenské.

Jozef M. Hurban patřil k nejrozhodnějším odpůrcům rakousko-uherského vyrovnání z roku 1867 a maďarského národnostního zákona z listopadu roku 1868. Za své články Pravdivé slovo a Čomu nás učia dejiny byl půl roku vězněn. Podruhé byl za svoji publikační činnost vězněn tři měsíce v roce 1875.

Ke konci života
napsal Jozef M. Hurban ještě dvě memoárové práce.

Zdroj životopisu: spisovatele.cz

Populární autoři:

Krista Bendová

1923 - 1988