Jozef Miloslav Hurban
slovenská, 1817 - 1888 |
Životopis
Jozef Miloslav Hurban byl slovenský kněz, národní buditel, politik a spisovatel.
Jozef Miloslav Hurban pocházel z početné rodiny evangelického faráře. V letech 1830 - 1840 studoval v Bratislavě na evangelickém lyceu. V roce 1840 byl vysvěcen na kněze a začal působit jako kaplan v Brezovej a od roku 1843 se stal na dlouhé roky farářem v Hlbokém.
Od roku 1835 se Jozef Miloslav Hurban zapojil do národního hnutí, především jako člen Společnosti česko-slovanské. Byl vedle M. M. Hodži nejbližším spolupracovníkem Ľ. Štúra. Hurban patřil k nejvýznamnějším ideologům a organizátorům slovenského národního hnutí v 19. století.
Po zákazu činnosti Společnosti česko-slovanské v roce 1837 se Jozef M. Hurban stal čelným představitelem tajného spolku Vzájemnost. Na začátku se hlásil ke Kollárově koncepci jednotného československého národa. Jako první ze Štúrovců však od této koncepce ustoupil. Prosazoval ideu o svébytnosti slovenského národa.
Na Hurbanově faře proběhly v červenci roku 1843 porady o vytvoření nového slovenského spisovného jazyka. V roce 1844 vydal Jozef M. Hurban druhý ročník almanachu Nitra jako první knihu psanou v nové spisovné slovenštině.
Jozef M. Hurban se podílel na založení kulturně politického spolku Tatrín a zasloužil se o rozvíjení spolupráce s bernolákovci. Od roku 1846 vydával časopis Slovenské pohľady na vedy, umenie a literetúru. Obětavě se věnoval osvětové práci
na své faře. Zakládal čtenářské kroužky, nedělní školy a ochotnické divadlo.
V době revoluce roku 1848 organizoval Jozef M. Hurban lidová shromáždění, na nichž prosazoval radikální národnostní a sociální požadavky. V květnu téhož roku se zúčastnil rokování slovenských vlastenců v Liptovském Mikuláši. Zde
byly přijaty památné Žiadosti slovenského národa. V září 1848 se stal Hurban předsedou Slovenské národní rady. Zaujal vedoucí postavení při ozbrojeném vystoupení dobrovolníků, které mělo na Slovensku vyvolat povstání proti maďarské vládě.
Když byl na Hurbana vydán zatykač, odjel do Prahy
a zde se zúčastnil Slovanského sjezdu. Navštívil také Chorvatsko a Srbsko a jednal o pomoci slovenskému hnutí.
Za Bachova absolutismu žil Jozef M. Hurban pod policejním dohledem. Proto se omezil na náboženskou činnost. Koncem padesátých let se však znovu zapojil do národního hnutí a působil i literárně.
V červnu roku 1861 se Jozef M. Hurban zúčastnil shromáždění vlastenců v Martině, které přijalo Memorandum národa slovenského. Spolu s J. Franciscim toto Memorandum předal představiteli uherského sněmu. Hurban byl v srpnu 1863 i jedním ze zakládajících členů Matice slovenské.
Jozef M. Hurban patřil k nejrozhodnějším odpůrcům rakousko-uherského vyrovnání z roku 1867 a maďarského národnostního zákona z listopadu roku 1868. Za své články Pravdivé slovo a Čomu nás učia dejiny byl půl roku vězněn. Podruhé byl za svoji publikační činnost vězněn tři měsíce v roce 1875.
Ke konci života
napsal Jozef M. Hurban ještě dvě memoárové práce.
Zdroj životopisu: spisovatele.cz
Jozef Miloslav Hurban - knihy
- Korytnické poháriky (14 povídek) 2013
- Gottšalk 1935
- Od Silvestra do Troch kráľov / Olejkár 1975
- Olejkár 1977
- Slovenskí žiaci 1976
- Obrazy ze slovenského života 1960
- Korytnické poháriky (výbor) 1987
- Slovensko a jeho život literárny 1972
- Ľudovít Štúr : Rozpomienky 2016
- Svadba kráľa veľkomoravského 1975
- Cesta Slováka ku bratrům slavenským na Moravě a v Čechách 1839 1929
Žánry autora
Cestopisy a místopisy Literatura naučná Historie Literatura česká Příroda, zvířata Povídky Historické romány O literatuře Věda Literatura slovenská
Štítky z knih
19. století Morava 11. století 10. století životopisy cestování výbor z díla Čechy osobnosti 9. století