Josef Dobrovský

česká, 1753 - 1829 statistiky

Nahrávám...

Životopis

Český vědec, filolog, historik, zakladatel slavistiky Josef Dobrovský se narodil 17. 8. 1753 v maďarských Ďarmotech a vyrůstal v německém prostředí v Horšovském Týně.

Josef Dobrovský vystudoval gymnázium v Německém Brodě (dnes Havlíčkově Brodě) a v Klarovech. Zde se naučil česky. Poté se v letech 1769-71 přihlásil na studium filozofie do Prahy
a zde studoval s vynikajícím prospěchem. Rok také studoval teologii a stal se ředitelem kněžského semináře a vychovatelem v rodinách šlechticů. Učil filozofii a matematiku syny hraběte F.A.Nostice.

Dobrovský studoval nejstarší dějiny. Psal latinsky a německy, ale blíže měl k Čechám. Až na konci života napsal pár statí česky.

Jeho vědecká práce začala v roce 1788. Dokázal, že vzácný rukopis svatého Marka uchovaný v Praze, není originál, ale opis z 9. století. Svým zaujetí pro pravdu a svou kritičností vyvolával Josef Dobrovský u mladší generace dojem jeho nevlasteneckého cítění. Byl obhájcem svobody myšlení a vědeckého úsudku a také nesmlouvavým kritikem. Kritiku pokládal za veřejnou záležitost potřebnou pro vědecký výzkum a pro zlepšení společenských poměrů. Neuznával předsudky a legendy tehdejšího náboženského života, ale přesto byl hluboce věřícím člověkem.

V červenci 1787 byl Dobrovský jmenován do funkce protektora a v srpnu 1789 se stal rektorem generálního semináře na Hradisku u Olomouce. Semináře zajišťovaly výchovu kněží. V lednu 1791 se Dobrovský vrátil do Prahy. Přezdívalo se mu „modrý abbé“.

Na slavnostním zasedání České společnosti nauk, 25.září 1791 přednesl Dobrovský referát , ve kterém připomněl císaři Leopoldovi II., že Slované tvoří větší část jeho říše a mohou být jednou prospěšní v obraně“rakouského panování“. Tento referát vyšel tiskem a Dobrovský se stal buditelem. Zasloužil se o rozvoj českého jazyka, i když nevěřil v jeho uplatnění v náročné literatuře a vědě. Stanovil pevná pravidla mluvnice pro tvoření nových slov. V 80. letech se podílel na činnosti České společnosti nauk. Stýkal se s vědci mnoha evropských zemí. Mezi jeho žáky patřili F. Palacký, V. Hanka aj.

Josef Dobrovský byl světově proslulý a uznávaný vědec, měl velkou autoritu i u nové generace českých vlastenců. Od 20. let 19. století se všechen zájem upíral na J. Jungmanna. Dobrovský sice nesdílel jeho romantické nadšení a v jeho generaci příliš nevěřil, ale i tak její snahy podporoval. Za jeho troufalost označit Rukopis zelenohorský jako padělek bylo Dobrovského dílo českými vlastenci odsouzeno. Teprve T. G. Masaryk ocenil velký význam Josefa Dobrovského.

Josef Dobrovský zemřel 6. 1. 1829 v Brně. Byl největší postavou českého osvícenství a počátků národního obrození.

Zdroj životopisu: spisovatele.cz

Populární autoři:

Jaroslav Foglar

1907 - 1999
Petr Šabach

1951 - 2017