Jon Courtenay Grimwood

Jack Grimwood, Jonathan Grimwood pseudonymy

britská, 1953 statistiky

Nahrávám...

Životopis

Britský autor fantastiky, narodil se ve Valettě, hlavním městě Malty, rok narození z neznámých důvodů pečlivě tají. Vyrůstal na Dálném východě, v Británii a Skandinávii. Vystudoval angličtinu a dějepis, na cestě k získání doktorátu ho však neustále pronásledují smluvně uzavřené termíny odevzdání románových prací. V pozdních 70. letech začal pracovat v nakladatelském odvětví a stal se redaktorem, poté co toho zanechal, napsal nepříliš dobrý román a následně se raději vrátil zpět k nakladatelské činnosti, aby koncem 80. let přešel k práci pro různé magazíny a noviny. Psal recenze na knihy, software a hry, byl rovněž redaktorem v pánských časopisech a posledních pět let píše pravidelný měsíční sloupek kritik pro Guardian. Bydlí převážně v Londýně. Mezi jeho oblíbené činnosti patří dle vlastních slov psaní, motorky a alkohol. Je velice rád, že jeho dílo začíná vycházet i u nás, protože je vždy vděčný za jakýkoli překlad vlastních prací. Potvrzuje to jeho víru v to, že lidské city a myšlenky mohou překonat překážky mezi rasami, jazyky, náboženstvími i kulturami.
Do žánru vstoupil post-kyberpunkově laděným románem neoAddix (1997), v němž Paříž budoucnosti přeměnil ve spleť chudinských čtvrtí existujících v ostrém kontrastu s pečlivě chráněným leskem městského centra. V drsném pouličním duchu je napsán rovněž následující román Lucifer's Dragon (1998), jenž se odehrává v prostředí tzv. Nových Benátek, města vystavěného na umělých korálech a nefunkčních vracích lodí v Tichém oceánu. V románu reMix (1999) se většina Evropy změní v hromadu trosek kvůli ocel požírající bakterii. Všechny předchozí romány spojuje autorova představa o nijak radostné alternativní budoucnosti, v níž je bodem zvratu vítězství vojsk Napoleona III ve francouzsko-pruské válce roku 1870. Posledním příspěvkem do tohoto jinak zcela volného cyklu je román redRobe (2000), ve kterém se zkorumpovaný kardinál snaží zachránit vlastní postavení a získat zpět ztracené jmění Vatikánu, přičemž si na špinavou práci najme profesionálního zabijáka.
Také následující trilogie Arabesk: Pashazade (2001), Effendi (2002) a Felaheen (2003) se odehrává v alternativní budoucnosti, tentokrát je změna způsobena tím, že se v roce 1915 podařilo sjednat mezi rozhádanými evropskými mocnostmi mírovou dohodu a zabránit tak světové válce. Německo se stalo vítěznou velmocí a Otomanské impérium stále existuje. Hrdina série Ashraf Bey se po útěku z amerického vězení uchýlí do bezpečí egyptské El Iskandryie, kde je jeho rodina právem pokládána za vážené členy zdejší společenské smetánky. Město v sobě jako exotický bazar snoubí nezaměnitelný punc islámské kultury s výraznými vlivy drzé Ameriky, triumfujícího Německa, kultivované Británie a jemné Francie. Arabesky se staly v Grimwoodově kariéře průlomem, úspěch sice slavil i s předchozími čtyřmi romány, ale až tato trilogie mu otevřela cestu k mezinárodnímu uznání a ke smlouvě s větším nakladatelstvím. Zdá se tedy, že se připojil např. k Alastairu Reynoldsovi a Nealu Asherovi v úspěšném dobývání nových trhů, přirozeně v čele s tím americkým. Na rozdíl od jmenované dvojice však téměř nepíše kratší práce, tou první byla krátká povídka Bug (1999) z časopisu Interzone a z chudého počtu následujících si zaslouží jmenovat snad již jen povídka Point of No Return (2004), zůstává tak téměř výhradně romanopiscem.
Samostatný román Stamping Butterflies (2004) sleduje příběh dvojice mužů, jejichž životy mohou být pouhým snem. V románu 9tail Fox (2005) se seržant sanfranciské policie snaží zoufale zjistit, kdo stojí za jeho vraždou. Ale to není jediná otázka, která ho trápí. Rád by se dozvěděl také proč se ocitl v jiném těle, proč se ho snaží kdosi znovu odstranit, nemluvě o tom, že ho ze záhadných důvodů pronásleduje devítiocasá Božská liška. Hrdina románu End of the World Blues (2006) utekl před svou minulostí do Tokya, kde dnes vede bar pro motorkáře. Nijak ho nepřekvapí, když ho minulost dohoní a do baru vtrhne nájemný vrah a přiloží mu hlaveň pušky ke spánku, mnohem neobvyklejší však je způsob, jakým je vrah vzápětí zabit bledou dívkou v červeném plášti.
Prolínání časových rovin či míchání aktuálních událostí s četnými flashbacky jsou autorovým oblíbeným nástrojem, podobně jako zdánlivě bezcílné monology jednajících postav, které ve skutečnosti komunikují tu s vnitřní umělou inteligencí, jindy zase s vlastním vědomím obdařenou zbraní. Čtenář tak jakoby mimochodem získává oprávněný pocit hlubší charakterizace hrdinů příběhu. Prvky hard SF přirozeným způsobem koexistují s okultními či mystickými motivy a Grimwood často mistrně míchá akční příběh s noirovým thrillerem v drsné a někdy až halucinogenní směsi prošpikované odkazy na moderní kulturu a stejně tak i klasickou vzdělanost. Jeho romány se sice mohou číst jako dech beroucím dějem doslova prodchnutý akční příběh, ale pozorný divák v nich najde celou řadu vedlejších odkazů, jakoby tak autor pomrkával na spřízněnou duši. Jon Courtenay Grimwood je jakýmsi prototypem současného britského autora fantastiky a není se co divit vzrůstající oblibě jeho prací, jistě jde o velký příslib do budoucna. Pseudonym Jack Grimwood.

Zdroj životopisu: laser-books.cz

Populární autoři: