Koupit knihy

Jiří Václav Svoboda

česká, 1924 - 1981


Nahrávám...

Životopis

* 27. března 1924, Brémy, Německo
+ 13. února 1981, Praha
Český překladatel a básník. Překládal z ruštiny, francouzštiny, němčiny, slovenštiny, litevštiny a ukrajinštiny; psal také poezii, především pro děti.

Pocházel z rodiny konzulárního úředníka. Reálku začal studovat ve Vídni (během otcova diplomatického působení), dostudoval ji v Praze (maturoval v roce 1942), kde také absolvoval abiturientský kurz při obchodní akademii. Roku 1944 se stal účetním v chemické čistírně, posléze byl totálně nasazen jako dělník v ČKD Praha. Po válce několik měsíců pracoval v kulturní komisi Ústřední rady odborů, pak začal studovat na Vysoké škole politické a sociální, studia však nedokončil a věnoval se především žurnalistice. V letech 1946–1951 byl redaktorem Mladé fronty, 1951–1962 šéfredaktorem Mateřídoušky, poté spisovatelem z povolání. Od roku 1969 až do konce života působil jako překladatel ve Výzkumném ústavu mlékárenském.

Publikovat začal ve Studentském časopise (poezie, 1941–1942), dále přispíval zejména do novin a časopisů: Mladá fronta, Rudé právo, Tvorba, Mateřídouška, Lidová kultura, Obrana lidu, Zlatý máj, Literární noviny, Ohníček, Kulturní tvorba, Svobodné slovo aj. Užíval šifer jvs, -jvs-.

Počátky Svobodovy poezie byly ovlivněny válkou, jejíž hrůzy se básník snažil vyvažovat prožitkem přírodních krás a jistotami milostného citu (Vějířem větru, Lomikámen). V jeho písňově prosté lyrice se od počátku prolínala melancholie s touhou po plnějším životě, jejíž realizaci Svoboda posléze nalézal v novém poválečném společenském uspořádání. V 50. letech se tak stal výrazným představitelem tzv. budovatelské poezie, opěvující pracovní úsilí nového „socialistického“ člověka a bojující proti přežitkům minulosti (Pro radost, Přes kameny). V apelativně deklarativních verších tematizoval v podstatě vše, co vytvářelo soudobé politicko-společenské klima. Ke svým východiskům, ztělesňovaným zejména milostnou a přírodní lyrikou, v níž dominuje vztah k rodné zemi, se více méně vrátil teprve na počátku 60. let sbírkou Těžká krev. – V básnické tvorbě pro děti, která u něho stále více převažovala, Svoboda usiloval od počátku o spojení výchovně ideových cílů s výrazovou působivostí, jež by dokázala oslovit děti tak, jak to podle jeho názoru činila sovětská dětská literatura (zejména Samuil Jakovlevič Maršak), již k nám také uváděl. Kromě převažujících překladů z ruštiny, Svoboda překládal i z ukrajinštiny a výjimečně z němčiny a francouzštiny.(zdroj životopisu: aleph.nkp.cz)

Přidat ocenění

Ocenění

U autora není zatím žádné literární ocenění.