Jaroslav Šedivý životopis

česká, 1934 - 1988

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Životopis

Jaroslav Šedivý se narodil 8. 12. 1934 ve Vlkanči, okres Kolín, v malorolnické rodině. Reálné gymnázium v Praze 8-Libni absolvoval
v roce 1953 a tehdy se poprvé představil širší matematické veřejnosti. Jeho jméno nacházíme mezi vítězi 2. matematické olympiády. Po maturitě studoval učitelství matematiky a deskriptivní geometrie na Vysoké škole pedagogické v Praze. I tam prokázal své kvality odborné a pracovní a ihned po absolvování školy stal se na ní asistentem. Po krátkém působení
na Pedagogickém institutu (1959/60) přešel r. 1960 na matematicko-fyzikální fakultu UK jako odborný asistent a na ní pak trvale působil;
nejprve na katedře algebry a geometrie, kde patřil ke skupině didaktiků, a od r. 1965 na samostatné katedře metodiky vyučování matematice,
pozdější katedře didaktiky matematiky. V roce 1970 dosáhl titulu RNDr., v roce 1981 CSc. a docentem byl jmenován v r. 1987. Odborný zájem J. Šedivého se zpočátku soustřeďoval na elementární geometrii a teorii grafů.
Vedl přednášky a cvičení z geometrie, neeukleidovské geometrie a semináře z teorie grafů, z níž publikoval i několik drobnějších prací. Byl i spoluautorem skript z geometrie pro posluchače MFF UK a nakonec i celostátní vysokoškolské učebnice geometrie. Když v roce 1961 vznikl v Praze při JČSMF kroužek, který studoval modernizační snahy ve vyučování matematice ve světě a připravoval modernizační pokusy u nás, stal se jeho členem i J. Šedivý. Po vzniku Kabinetu pro modernizaci vyučování matematice a fyzice (který se záhy rozdělil na dva samostatné kabinety) stal se jeho trvalým externím spolupracovníkem. Práce na tomto úseku přivedla J. Šedivého k didaktice matematiky. Na doporučení doc. J. Výšina studoval
na filozofické fakultě UK navíc dálkově psychologii. V 60. letech se na fakultě projevily nedostatky posluchačů při vedení zájmových koužků z matematiky; posluchači nedovedli řešit úlohy matematické olympiády. To vedlo J. Šedivého k tomu, že do učebního plánu učitelského studia prosadil předmět „Metody řešení matematických úloh", který byl později zaveden i do celostátně platných učebních plánů. J. Šedivý se tak stal
duchovním otcem tohoto předmětu i skript, která pro něj se spolupracovníky z katedry napsal. Koncem 70. let byl do učebního plánu zařazen předmět „Světonázorové problémy matematiky". Protože na fakultě nebyl nikdo pro výuku tohoto předmětu připraven, ujal se této práce opět J. Šedivý. Aby se práce na úseku filozofie a dějin matematiky zdárně rozvíjela v celostátním
měřítku i na dalších katedrách připravujících učitele, zorganizoval pro pracovníky fakult 8 ročníků letní školy JČSMF „Světonázorová výchova v matematice". Příspěvky přednesené na těchto letních školách patří k základním pracím z oblasti filozofie a dějin matematiky u nás. Některé práce byly publikovány ve dvou sbornících z těchto letních škol, jiné vyšly v časopisech. Soustavná práce 50 účastníků letních škol svědčí o tom, že i na vyvolání práce na tomto úseku má J. Šedivý významnou zásluhu. Pro posluchače vzniklo z této práce třídílné skriptum Světonázorové problémy matematiky. Toto skriptum je podkladem pro tvůrčí práci posluchačů, kteří z něho mohou čerpat poznatky o vývoji matematiky přímo na ukázkách
původních prací z různých oblastí matematiky. Zájem o historii vyučování matematice se výrazně projevil v práci na dvoudílném skriptu Antologie z české didaktické literatury. V něm J. Šedivý (s menším přispěním spolupracovníků) naznačil stav vyučování matematice na našich
školách od 16. století a přetiskl ukázky z osnov, učebnic a metodických příruček. Ukázky tvoří promyšlené, ucelené řady, které umožňují sledovat vývoj výuky vybraným tématům učiva v průběhu staletí. K takové srovnávací a analytické práci vedou čtenáře především úkoly zařazené po větších úsecích ukázek. Z uvedeného je zřejmé, proč byl J. Šedivý i členem historické komise MFF UK i Stálé pracovní skupiny pro dějiny matematiky JČSMF
a ČSDVT. Je samozřejmé, že se J. Šedivý na katedře podílel na všech dalších pracích, které přináší pedagogický proces. Zkoušel u státních závěrečných zkoušek; vedl diplomové práce, do nichž zařazoval témata z modernizace vyučování matematice a z dějin vyučování matematice; jako
vedoucí učitel skupiny úspěšně vedl své studenty k překonávání úskalí studia; od r. 1971 byl členem rigorózní komise pro udělování doktorátů z didaktiky matematiky. Po dobu 20 let organizačně zajišťoval postgraduální studium
a různé další formy doplňkového a rozšiřujícího studia učitelů. Od r. 1984 byl J. Šedivý vedoucím oddělení didaktických disciplín na katedře didaktiky matematiky. Matematicko-fyzikální fakulta ocenila práci doc. J. Šedivého medailí II. stupně (1978) a pak i I. stupně (1984) i čestným uznáním za rozvoj
pracovní iniciativy. J. Šedivý byl vyznamenán i čestným titulem „Vzorný učitel". (zdroj životopisu: http://dml.cz/bitstream/handle/10338.dmlcz/138367/PokrokyMFA)

Ocenění