Jaroslav Šedivý životopis

česká, 1929 - 2023

Životopis

PhDr. Jaroslav Šedivý, CSc. (12.11.1929 – 28.1.2023) byl český historik a diplomat, ministr zahraničních věcí ČR (1997–1998) a velvyslanec ČSFR a ČR ve Francii, Belgii a Lucembursku a ve Švýcarsku. Zasloužil se o vstup do NATO i odchod sovětských vojsk

Jaroslav Šedivý se narodil v roce 1929 v jihočeských Miroticích do rodiny výrazně pokrokového učitele a sociálního demokrata. Jeho otec byl za okupace vězněn, domů se vrátil s podlomeným zdravím a ještě radikálněji levicovějšími názory, jež od něj převzal i syn. Šedivý 2. ledna 1948 vstoupil do KSČ a maturoval na píseckém gymnáziu. Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze poté vystudoval historii a slavistiku, v roce 1961 získal doktorát.
Pracoval ve Slovanském ústavu Akademie věd v Praze, poté od roku 1957 jako vědecký pracovník Ústavu pro mezinárodní politiku a ekonomii, odkud byl v roce 1970 propuštěn, v témže roce pak zatčen a půl roku držen ve vězení. Poté 17 let pracoval v dělnických profesích, v prosinci 1989 přišel na ministerstvo zahraničních věcí jako poradce nového ministra Dienstbiera. Od léta 1990 působil jako velvyslanec ve Francii, od listopadu 1995 v Belgii a Lucembursku, rovněž zastupoval republiku v NATO. Od podzimu 1997 do léta 1998 byl ministrem zahraničních věcí ČR. Diplomatickou kariéru ukončil v roce 2002 jako velvyslanec ve Švýcarsku.
Je autorem několika knih, z nichž uvádí historické monografie Metternich kontra Napoleon, Tajemství a hříchy templářského řádu, dále knihy o zahraniční politice Politika a vzťahy a Černínský palác v roce nula. Napsal řadu odborných článků, statí a recenzí uveřejněných doma i v zahraničí.

Za socialismu publikoval pod cizími jmény – např. pro knihu Pokořená revoluce propůjčila jméno Yvette Heřtová, pro knihu Metternich kontra Napoleon Jan Halada. (zdroj životopisu: přebal knihy Velvyslancem u E...)

Ocenění