Jaroslav Maxmilián Kašparů

Životopis

Prof. Jaroslav Maxmilián Kašparů (*1950) píšící často pod pseudonymem svého zkráceného jména: Max Kašparů. Psychiatr, pedagog, řeckokatolický kněz, teolog, spisovatel.

Po gymnáziu se rozhodl ke studiu stomatologie na Fakultě všeobecného lékařství v Praze. V průběhu studia ho ale zaujala psychiatrie a po absolvování stomatologie se rozhodl studovat všeobecné lékařství na Komenského Univerzitě v Bratislavě, která mu umožnila jako jediná studovat dálkově. V podstatě se studium stomatologie a všeobecného lékařství vůbec nelišilo do 4. ročníku, odkdy docházelo k hlubší specializaci, takže studoval jeden obor dvakrát. Dále vystudoval obory teologie a pedagogika na Teologické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Ve studiu teologie dále pokračoval a získal doktorát (Ph.D.). Habilitoval se (tj. stal docentem) na univerzitě v Košicích v oboru pastorální teologie prací, která vyšla v upravené podobě knižně pod názvem Hypnóza - Pastorální kauza.

Svou psychiatrickou praxi provozuje v Pelhřimově. Ordinaci má na netradičním místě, totiž v kostele Panny Marie Sedmibolestné.[1] Je velmi žádaný i jako vedoucí duchovních cvičení.

Při pražských vysokoškolských studiích se seznámil s Tomášem Halíkem. Bydleli ve stejném domě. Tomáš Halík mu šel na svatbě za svědka, jeho vůbec prvním křtem po jeho tajném kněžském svěcení byly křtiny dcery Maxe Kašparů Bernadetty.

Jméno Max mu udělil opat Želivského kláštera Bohumil Vít Tajovský při vstupu do řádu premonstrátů.

Zdroj životopisu: Wikipedie