Jaromír Kozák

česká, 1962 statistiky · web

Nahrávám...

Životopis

„Nevím byla-li kdy doba, když jsem se nezajímal o minulost. Již v osmi letech jsem se stal členem Československé archeologické společnosti a v devíti jsem viděl britský film pro děti Údolí králů. Neuchvátil mne smyšlený dobrodružný příběh, ale vykopávky a zejména pohled na původní egyptské předměty. Bylo to, jako kdybych viděl něco z domova. Toto byl jen první krok na dlouhé cestě. Od té doby jsem se aktivně zajímal o kulturu starého Egypta, byť v letech 1971 až 1989 bylo k dispozici velmi málo knih a dlouho jsem dokonce nemohl ani zjistit kde je Československý egyptologický ústav. Druhým krokem byly knihy pana Zamarovského, kde jsem se poprvé mohl setkat s hieroglyfy. Byl tím vyvolán celoživotní zájem o ně a zároveň se mi již tehdy zdálo, že není všechno v pořádku s naším názorem na ně. Nepřipadalo mi například logické, že Egypťané vynechávali samohlásky. To, co jsem tehdy jen cítil, mohu teprve nyní vysvětlit.

Třetím krokem bylo získání odborných knih ze zahraničí, hlavně Gardinerovy egyptské mluvnice, z níž se dodnes vyučuje, ač je silně zastaralá a překonaná. Ta mi poskytla první poučené seznámení s hieroglyfy. Pan Zamarovský byl jen poučený laik, byť jeho knihy dodnes dobře slouží k propagaci poznání starověkých kultur. Čtvrtým krokem bylo rozhodnutí přeložit a pochopit Egyptskou knihu mrtvých. Když jsem jí četl v anglickém překladu, pochopil jsem, že tudy cesta nevede, protože text nedával dobrý smysl a byl zjevně zpřeházený. Bylo třeba vyjít z originálu a použít i poznatky dalších vědních oborů, především transpersonální psychologie. Tehdy světem hýbaly poznatky Dr. Moodyho a já jsem si položil otázku: ´Nejsou-li posmrtné zážitky fantazií, nemohou být popisovány i v Egyptské knize mrtvých?´

Posledním krokem bylo, když jsem začátkem roku 1989 narazil na Československý egyptologický ústav a setkal se s prof. Vernerem. Shodou okolností se tehdy otevíral po devatenácti letech ročník na filozofické fakultě a profesor Verner se zeptal: ´Proč si nepodáte přihlášku ke studiu?´ V tom okamžiku se stalo naplnění projektu zpracování Egyptské knihy mrtvých reálnějším a u přijímacích zkoušek jsem též na otázku co mne přivádí odpověděl, že překlad tohoto duchovního arcidíla.“

Zdroj životopisu: http://jaromir-kozak.webpark.cz/cv.html

Populární autoři:

Jaroslav Seifert

1901 - 1986