Janko Kráľ
slovenská, 1822 - 1876 |
Životopis
Janko Kráľ je nejvýraznějším představitelem slovenského romantismu a jeden z nejradikálnějších příslušníků štúrovského hnutí.
Janko Kráľ vystudoval na lyceu v Kežmaroku a v Levoči. V roce 1842 odešel do Bratislavy, kde se aktivně zapojil do činnosti Štúrovců, nějakou dobu dokonce bydlel u L. Štúra. Když v roce 1844 sesadili L. Štúra z funkce náměstka profesora, opustil Kráľ bratislavské evangelické lyceum a
odešel studoval na lyceum do Levoče. Toto studium však nedokončil. Pracoval jako praktikant v advokátní kanceláři
Augustina Boleslava Vrahovského v Pešti.
Revoluci v roce 1848 přivítal Kráľ s nadšením. Vrátil se zpět na Slovensko, kde spolu se svými přáteli aktivizoval lid, vyprovokoval pálení urbárních listin a střelbu na panských dvorech. Byl zatčen a pro výstrahu několikrát vytahován na zvonici, poté uvězněný v Šahách a v Pešti. Po propuštění v roce 1849 se přidal ke slovenským dobrovolníkům a v hodnosti kapitána bojoval na straně císařského dvora.
Po porážce revoluce pracoval jako vládní komisař v Balážských Ďarmotách a pomáhal vládě při identifikaci maďarských povstalců. Od roku 1854 byl státním úředníkem v Čadci, Martině, Klášterci pod Znievom a ve Zlatých Moravcích. Po rakousko-uherském vyrovnání v roce 1867 byl ze státních služeb propuštěn. Po složení zkoušek pracoval a advokátních kancelářích.
Janko Kráľ se stal obětí tyfové epidemie ve Zlatých Moravcích, kde zemřel. Jeho hrob není znám.
Zdroj životopisu: spisovatele.cz
Janko Kráľ - knihy
- Zakliata panna vo Váhu a divný Janko 2013
- Balady 1957
- Jarná pieseň (najkrajšie básne) 2007
- Moja pieseň 1952
- Překlady III – Sedm romantiků 2011
- Výlomky z Divného Janka 2006
- Poézia 1972
- Orel 1960
- Janko Kráľ vo výbere Milana Rúfusa 1976
- Básne 1961
Žánry autora
Poezie Literatura světová Literatura slovenská Pohádky Pro nejmenší