Jan Hocek životopis

česká, 1959

Životopis

Dělník ve sklárnách, horník v uranových dolech, skladník, žurnalista, vrátný, pojišťovací poradce, prodejce knih a hudebních nosičů, básník, prozaik.
Od útlého mládí ho díky otcovu poslechu rozhlasových stanic ze Západu obklopoval jazz, blues a svoboda projevu. V 7. třídě ho jako posledního neorganizovaného na škole přinutili vstoupit do Pionýra, což byla podmínka budoucího studia. To mu však nakonec bylo kvůli otcově politické nepřizpůsobivosti stejně zakázáno striktním výnosem KV KSČ Severočeského kraje. Syn tak pokračoval v otcových šlépějích. Nespoutaná živelnost a touha žít svobodně způsobovaly střety s mocí, hlavně v letech 1979–1981 na vojně v Klatovech a Kdyni a posléze po celá 80. léta, kdy usilovně psal. Díky statečnosti Mirka Kováříka však nemusel psát do šuplíku či jen pro přátele a trempy, ale stal se jedním ze stěžejních autorů legendárního Zeleného peří v malostranském Rubínu. Když pak podepsal Několik vět, začalo opravdu přituhovat. Listopad 1989 mu přinesl poslední, ale nejvypjatější střet s totalitou – pohled do ústí samopalu lidového milicionáře. Dnes je z bývalého ozbrojence podnikatel a vážený občan. (zdroj životopisu: databáze nakladatelství)

Ocenění