Jan Gebauer životopis

česká, 1838 - 1907

Životopis

Jan Gebauer (8.10.1838 – 25.5.1907) byl významný český bohemista, ve své době přední český vědec a dodnes jeden z nejuznávanějších českých jazykovědců. Jeho vědecká práce byla výrazně ovlivněna pozitivismem, byl představitelem tzv. mladogramatismu, který se zabýval zkoumáním jazyka toliko z hlediska diachronního, současný stav (synchronní) nebyl brán vůbec v potaz. Zpracoval příručku Pravidla hledící k českému pravopisu a tvarosloví s abecedním seznamem slov a tvarů (1902), předchůdce dnešních Pravidel českého pravopisu. Spolu s T. G. Masarykem a Jaroslavem Gollem měl Jan Gebauer velkou zásluhu na prokázání nepravosti rukopisů Královédvorského a Zelenohorského, a to i přesto, že byl zpočátku jejich zastáncem.

Narodil se v malé osadě Úbislavice v Podkrkonoší do chudých poměrů. Díky přímluvě úbislavického faráře dostal nadaný možnost studovat na gymnáziu v Jičíně. Po ukončení středoškolských studií začal studovat teologii. Toto studium však nedokončil. Zapsal se ke studiu filozofie na pražské univeržitě. Po celou dobu studií trpěl stálým nedostatkem finančních prostředků.

Po vystudování začal pracovat v Praze jako pedagog. Později působil v Pardubicích a nakonec se usídlil opět v Praze. V roce 1872 získal doktorát a od roku 1873 působil jako docent češtiny na pražské univerzitě. V roce 1880 byl jmenován mimořádným profesorem, o rok později pak profesorem řádným. Jeho oborem byl český jazyk a literatura, později rozšířil svoji působnost na celou slovanskou filologii.

Měl velkou zásluhu na organizování tehdejšího vědeckého života. Byl dlouholetým redaktorem odborných časopisů a revue. Zemřel v Praze. (zdroj životopisu: spisovatele.cz)

Ocenění