Jan Burian

Životopis

19. 3. 1929 Hlohovec (u Trnavy, Slovensko)

klasický filolog a historik, překladatel z latiny a starověké řečtiny

V letech 1948-52 vystudoval latinu a francouzštinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde pak 1953-64 působil jako asistent a odborný asistent na katedře věd o antickém starověku, 1969 se stal docentem. V letech 1964-70 byl vědeckým pracovníkem Historického ústavu Československé akademie věd, 1970-90 vedoucím vědeckým pracovníkem Kabinetu pro studia řecká, římská a latinská Československé akademie věd. Od 1991 přednáší na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě, kde byl 1994 byl jmenován profesorem, a od 1995 také na Fakultě humanistiky Trnavské univerzity. Zabývá se dějinami antického Říma, se zvláštním zřetelem na císařské období (Evropské rudné doly za římského císařství, 1954; Řím. Světla a stíny antického velkoměsta, 1970; Římské imperium. Vrcholy a proměny antické civilizace, 1994), ale i obecnými dějinami starověku (Zánik antiky, 1972; Cesty starověkých civilizací, 1973; s Pavlem Olivou Civilizace starověkého středomoří, 1984). Je autorem monografií (Gaius Iulius Caesar, 1963; Hannibal, 1967; Publius Ovidius Naso, 1975), spoluautorem populárně naučné knihy Záhadní Etruskové (s Bohumilou Mouchovou, 1966 a 1977), autorsky se podílel na Dějinách pravěku a starověku (1979). Překládá antická historická díla z latiny a řečtiny, zpravidla ve spolupráci s Bohumilou Mouchovou.

Zdroj životopisu: http://www.obecprekladatelu.cz/B/BurianJan.htm