J. Bernlef životopis

nizozemská, 1937 - 2012

Životopis

J. Bernlef (od roku 2002 pouze Bernlef bez iniciály J.), vlastním jménem Hendrik Jan Marsman, nar. 14. 1. 1937 (Sint Pancras), je nizozemský prozaik, básník a překladatel. Vyrostl v Haarlemu a Amsterodamu, kde v roce 1955 maturoval a rok pracoval v knihkupectví. Po skončení vojenské služby (1958) žil po dva roky střídavě v Nizozemsku a Švédsku, pracoval jako umývač nádobí, dřevorubec, číšník apod. Od roku 1964 se živí výhradně psaním. Oženil se s dcerou básníka Ed. Hoornika Evou.

Pseudonym Bernlef si zvolil podle nevidomého fríského básníka z 8. století. Napsal celou řadu veršů, románů, povídek, divadelních her a esejů. V roce 1959 zaslal několik dosud nepublikovaných povídek a veršů pro literární cenu Reiny Prinsen Geerlingsové (určené pro autory od 20 do 25 let) a na základě toho mu cena byla udělena. Vítězné verše vyšly v roce 1960 ve sbírce Kokkels (Škeble srdcovky) a povídky ve sbírce Stenen spoelen (Splachovat kameny). Tyto dvě knihy představují Bernlefův debut.

Během 60. let překládal Bernlef poezii a prózu ze švédštiny a byl činný jako recenzent, m.j. v listech De Groene Amsterdammer, Het Parool, De Gids a Haagse Post. V roce 1958 založil společně s G. Brandsem a K. Schippersem avantgardní časopis Barbarber. Poezie z těchto let vyšla souborně v roce 1977 ve svazku Gedichten 1960-1970.

Románem Hersenschimmen (1984, č. 1996 Zatmění mozku, 2010 Vyhasínání mozku Martina Kleina) prorazil u širšího publika: v Nizozemsku a Vlámsku se prodalo přes půl milionu výtisků a byl přeložen zhruba do patnácti jazyků. V roce 1988 byl román zfilmován (režie Heddy Honingmann, v hlavní roli Joop Admiraal) a v roce 2006 inscenoval rotterdamský soubor RoTheater jeho dramatizaci. Volným pokračováním románu je novela Vallende ster (Padající hvězda, 1989). V roce 2007, ve čtenářské internetové anketě o nejlepší nizozemsky psanou knihu všech dob, se tento román umístil na čtvrtém místě.

Bernlef se živě zajímá o jazz. Kromě veršů s touto tematikou napsal i řadu esejů. Souborně vyšly ve sbírkách Schiet niet op de pianist (Nestřílejte na pianistu, 1993) a Haalt de jazz de eenentwintigste eeuw? (Dožije se jazz jedenadvacátého století?, 1999). V 80. letech se také osobně angažoval v protestech proti pronásledování členů Jazzové sekce v tehdejším Československu. V roce 2006 publikoval jazzové povídky s titulem Hoe van de trap te vallen (Jak padat ze schodů).

V roce 2008 byl požádán o napsání prémie k tradičnímu březnovému Týdnu knihy. Inspiroval se příběhem záhadného mladého muže zvaného Pianoman, který se v roce 2005 vynořil v Anglii a několik měsíců zaměstnával světová média, než se zjistila jeho totožnost. Bernlef novelu Pianoman umísťuje do Fríska.

Snad díky blízkému vztahu k prarodičům se Bernlef od mládí zajímal o staré lidi a příznaky stáří. Později tento zájem zaměřil na fungování lidského mozku, zejména paměti, a sledoval převratný vývoj neurologie jako oboru v poválečných letech. Říká o tom: „Teprve na základě odchylek a poruch v mozku je vidět, jak křehká ta takzvaná skutečnost – jak ji rádi nazýváme – je; stačí, aby se v tom obrovském množství propojených počítačů stala jen drobná chybička, a vrhne se na nás život, o němž se domnívám, že to je pravý život: zuřivé šílenství a chaos, kterému člověk nedokáže vzdorovat.“

Česky:
J. Bernlef: Zatmění mozku, přel. Olga Krijtová, Ivo Železný, Praha 1996, 157 stran
J. Bernlef: Vyhasínání mozku Martina Kleina, přel. Olga Krijtová, doslov Jiřina Šiklová, Za tratí, Beroun 2010, 136 stran

Slovensky:
J. Bernlef: Stratený syn, přel. Marta Maňáková, Vydavateľstvo Európa, 2007, 144 stran

Literární ceny (průřez):
Reina Prinsen Geerlingsprijs (1959) – za básnickou sbírku Kokkels
Constantijn Huygensprijs (1984) – za celé dílo
knihkupecká cena AKO (1987) – za román Publiek geheim (Veřejné tajemství)
P. C. Hooftprijs (1994) – za poezii

Webové stránky
http://www.dbnl.nl/auteurs/auteur.php?id=bern018 (v nizozemštině - odkazy na primání i sekundární texty)
http://www.bernlef.net/boekboek/show?id=120493 (v nizozemštině – autorovy stránky v nakladatelství Querido)
http://boeken.vpro.nl/programmas/24214180/afleveringen/42943614/ (m.j. video – rozhovor Wima Brandse s autorem v programu Boeken)

Bibliografie (úplná) viz http://nl.wikipedia.org/wiki/J._Bernlef

Ocenění